Někteří obyvatelé Hustopečích by přivítali více mužů zákona v městských službách. Bojí se hlavně noční kriminality.
„Strážníků by mohlo být víc. Krádeží není zrovna málo, a dějí se hlavně v noci. Strážníci ale nemají noční služby a u státní policie podle mě taky není moc lidí,“ soudí Igor Fekete z Hustopečí.

Zapravdu mu dává i starosta města z let 1994 až 1998 Rudolf Poslušný. „Prosazoval jsem, aby se počet strážníků zvýšil minimálně o dva. Ti současní mají pracovní dobu od – do a pomáhají, jen pokud je třeba o víkendu nějaká mimořádná akce,“ připojil se ke kritice nedostatečného počtu.
Noční služby strážníků by podle něj městu prospěly. Je to však otázka peněz, k práci na směny by bylo potřeba minimálně šesti strážníků. „Už jsme jich tady tolik měli, takže mohli bez problémů směnovat. V roce 1998 nastoupil nový starosta a radnice usoudila, že nemají takový význam. Proto se jejich počet snížil,“ vysvětlil Poslušný.

Robert Novák, který v Hustopečích plní funkci krizového technika a je také pověřen vedením tamní městské policie, nynější nízký počet strážníků ve městě obhajuje. „Slušně u nás funguje státní policie. Spolupráce s ní je dobrá,“ argumentoval Novák.

Stejný názor zastává i někdejší starosta města a současný místostarosta Jiří Teplý. „Na to, že někdo vyloupí v noci auto, by vyšší počet strážníků stejně neměl vliv. Máme tady služebnu státní policie, která se o bezpečnost stará dostatečně,“ přiblížil svůj názor Teplý.
Denní služby městských strážníků pod něj stačí. Pokud prý mají lidé jiný názor, měli by s ním přijít na veřejnou schůzi zastupitelstva a o problému tam diskutovat.

Jisté změny nicméně hustopečská radnice nejen připouští, ale i plánuje. „Chystáme nová opatření na zvýšení bezpečnosti veřejnosti. Jedná se o technologii na měření rychlosti na místních silnicích. V souvislosti s tím dojde možná i ke zvýšení počtu městských strážníků,“ nastínil jedno z možných řešení hustopečský místostarosta Libor Sadílek.

Zároveň podotkl, že Hustopečští chtějí nabídnout spolupráci i okolním obcím.
„Je to hlavně otázka peněz. Možná bychom o tom uvažovali. Zatím nevím,“ vyjádřil se starosta nedalekých Starovic Milan Novotný.

 

 

Novela zákona o obecní policii

Novela zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších přepisů a některých dalších zákonů, provedená zákonem č. 311/2002 Sb., přináší celou řadu změn, které rozšiřují působnost i pravomoci obecních a městských policií a umožňují tak jejich plnější zapojení do plnění úkolů obcí na úseku místních záležitostí veřejného pořádku. Změny by též měly napomoci těsnější spolupráci obecní policie s úřadem obce a s Policií ČR.

Velmi významnou změnou je konstituování obecní policie jako orgánu obce, v jehož čele stojí starosta (primátor) nebo člen zastupitelstva, pověřený řízením obecní policie. Zákon ponechává možnost pověření strážníka některými úkoly při řízení obecní policie, jinak ale vnitřní strukturu a vytvoření případných dalších stupňů profesionálního řízení obecní policie neřeší, takže tyto otázky si upravuje obec.

Změna v postavení obecní policie zabezpečuje soulad mezi faktickým postavením strážníka a jeho posuzováním jako veřejného činitele podle § 89 odst. 9 trestního zákona. Jednoznačně též rozšiřuje základní povinnosti zaměstnanců obcí, zařazených do obecních policií, o povinnosti uvedené v § 73 odst. 2 a následně zákoníku práce (povinnosti spjaté s orgány).

Menším obcím novela umožňuje zajistit si na svém území na základě veřejnoprávní smlouvy, schválené krajským úřadem, zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku obecní policií jiné obce v rámci téhož kraje. Hl. m. Prahy se toto ustanovení nedotkne, vzhledem k jejímu postavení na úrovni vyššího územního samosprávného celku.

Rozšíření působnosti


Působnost, vykonávaná obecní policií, je novelou rozšířena proti dosavadnímu stavu též na oblast bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a odhalování jiných správních deliktů.
Ilustrační foto

Oprávnění obecní policie k projednávání přestupků v blokovém řízení se rozšiřuje na všechny přestupky, které je podle zákona o přestupcích a zvláštních předpisů oprávněna projednávat obec. Dále na některé přestupky proti pořádku ve státní správě, především pak na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, kde se odstraňuje dosavadní nejasná úprava a oprávnění strážníků se rozšiřují, zejména na přestupky, jimiž se Policie ČR nezabývala buď vůbec (zóna placeného stání) nebo zcela okrajově.

V oblasti dopravy strážníci mohou nyní řešit přestupky spáchané neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu, sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek, stanovených tímto nařízením, přestupky spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci a přestupky spáchané vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Proti současnému stavu jde o výrazné rozšíření pravomocí.

Bezúhonnost a spolehlivost


Zákon byl dále doplněn v té části, která stanoví požadavky na výkon funkce strážníka. Dosud nedefinovaný pojem bezúhonnosti je nyní přesně vymezen s tím, že bezúhonnost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka i strážník výpisem z Rejstříku trestů. Nově je v zákonu, v souvislosti s výkonem funkce strážníka, uveden pojem spolehlivost, v § 4 odst. 1 bylo ale opomenuto uvést ji jako podmínku pro výkon zaměstnání strážníka. Pracovněprávní důsledky ztráty spolehlivosti jsou proto poněkud sporné. Spolehlivost je definována negativně (spolehlivým není ten, komu byla v posledních pěti letech uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt, jestliže byly spáchány jednáním, které je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona). Pro zaměstnavatele jde opět o skutečnosti nezjistitelné, podle zákona budou dokládány pouze čestným prohlášením. Vágnost tohoto ustanovení vytváří prostor pro velice rozdílné výklady toho, které přestupky budou mít za následek ztrátu spolehlivosti a které ne.

Nová oprávnění


Velký význam má pro obecní policii oprávnění požadovat na osobě, od které strážník požaduje vysvětlení, též předložení potřebných dokladů. Toto ustanovení v zákoně citelně chybělo, neboť až dosud směl strážník od osoby požadovat pouze doklad totožnosti, nikoli například potvrzení o povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace, doklad prokazující vlastnictví vozidla nebo oprávnění ho užívat v případech, kdy vzniklo podezření, že jde o vozidlo odcizené, doklad o povolení ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci ke komerčním nebo jiným podobným účelům apod.

Stejně významné je pro obecní policii i nové oprávnění vyžadovat od příslušných orgánů údaje, potřebné pro práci obecní policie, z jejich informačních systémů. Proti původnímu návrhu, kde bylo oprávnění formulováno obecně a příliš široce, je zpřesněno a má výčtovou podobu. Lze předpokládat, že zejména pro ty obecní a městské policie, které jsou vybaveny počítačovou technikou (a patří mezi ně i městská policie v Praze), bude toto oprávnění pro výslednost strážníků velkým přínosem.

Rozšíření oprávnění strážníků ke zjišťování totožnosti osob na žádost jiné osoby, která na tom má právní zájem, může pomoci v případě častých stížností na strážníky ze strany cestujících bez platného jízdního dokladu, jejichž osobní údaje předá strážník revizorům dopravního podniku. Novela též zajistila provázanost mezi ustanovením zákona o oprávnění strážníka zjišťovat totožnost osoby předvedením, jakožto způsobem realizace tohoto ustanovení.

Novela rozšiřuje oprávnění strážníka v dopravě, a to jak při zastavování vozidel, které je rozšířeno na všechny případy, kdy je strážník oprávněn přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu řešit v blokovém řízení, tak i při usměrňování provozu na pozemních komunikacích. Zejména je nutné vyzvednout oprávnění k odtahům vozidel, tvořících překážku silničního provozu a vozidel, která neoprávněně stojí na parkovišti, vyhrazeném pro vozidla označená 01 (vozidla invalidů). Toto ustanovení by mohlo být skutečně účinným nástrojem v boji s parkovací nekázní, zvláště v centrálních částech města.

V zákoně bylo dále doplněno ustanovení, kterým se obecní policie vyrovnávají s požadavky zákona o ochraně osobních údajů a ustanovení o oprávnění strážníků k pořizování obrazových a zvukových záznamů z veřejného prostranství, neboť řada měst si v rámci svých preventivních aktivit pořídila kamerové systémy obsluhované obecní policií a jejich činnost potřebuje legalizovat.

Odstranění rozporů mezi zákony


Souběžně byla provedena novelizace některých dalších zákonů, při jejichž změnách v posledních létech se zapomnělo na existenci obecních policií, následkem čehož vznikly nezamýšlené negativní důsledky a rozpory mezi zákony. Týká se to zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který v současné době nutí obce, aby do obecní policie přijímaly osoby se změněnou pracovní schopností a zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, který v § 73 odst. 2 opomněl mezi zaměstnance orgánů, na které se vztahují zvláštní povinnosti, zařadit zaměstnance, zařazené v obecní policii.

V zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, bylo doplněno ustanovení, zabezpečující ochranu stejnokrojů a vozidel obecní policie před jejich neoprávněným napodobováním. V zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích(obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v zákonu č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, pak bylo nutné v návaznosti na označení obecních policií za orgány obce doplnit obecní policie do výčtu orgánů obce a vypustit ustanovení o možnosti zřizovat obecní policie jako organizační složku obce.

JUDr. Richard Krejčí