Sledování přírodních jevů se Žurek věnuje od dětství. Naplno se však své zálibě začal věnovat právě před pěti lety.

„To jsem si pořídil poloprofesionální meteostanici Oregon WRM 200. Do té doby jsem kontroloval například teplotu obyčejným teploměrem,“ usmívá se muž.

Díky tomuto přístroji může nyní amatérský meteorolog změřit nejrůznější hodnoty. „Získám například informace o vnitřní a venkovní teplotě či vlhkosti. Měření ukazující úhrn srážek jsem si upravil tak, aby ukazoval s větší přesností,“ vypráví.

Kromě toho se dozví také údaje o větru. „Nejenže změří aktuální poryv větru, ale i maximální,“ doplňuje amatérský meteorolog. Navíc má stanice UV čidlo, které měří stav pro člověka neviditelného UV záření.

Jak ale Poštoran dodává, nejsou data naměřená jeho meteostanicí zcela přesná. „Pro přesnější hodnoty bych musel mít meteobudku,“ podotýká.

Tyto meteorologické budky bývají umístěné dva metry nad travnatým povrchem, v dostatečné vzdálenosti od budov. Jsou vybavené vlhkostním a teplotním čidlem, která jsou chráněná před slunečním světlem.

„To je jejich hlavní výhoda. Když dáte přímo za okno teploměr, ukáže se vám také zkreslená teplota. Já mám čidla umístěné na střeše a chráněné jednoduchým radiačním štítem,“ popisuje Poštoran. „V hodnotách je pak rozdíl i půl až stupeň,“ přibližuje.

I když podle Žurka existují různé návody, jak si takovou budku vyrobit, zůstává věrný svému meteopřístroji. „Můj koníček jsem totiž navíc spojil se svým zájmem o výpočetní techniku,“ říká.

Změřené hodnoty jsou totiž přenášené do počítače. „Nemusím si to psát někde do deníčku. V podstatě je všechno uložené v počítači a můžu to později dohledat a použít,“ odůvodňuje.

„Tak třeba ve středu patnáctého února jsem naměřil další rekord, i když jen s rozdílem půl stupně. Ten den bylo v Poštorné mínus sedmnáct celý a jedna desetina stupňů Celsia,“ oznamuje. Hodnota je ale podle něj pouze pro dané místo, kde měří.

VERONIKA SCHALLENBERGEROVÁ