Proč se tornádo po necelém roce vrátilo zpět na Břeclavsko?

Nejedná se o to, že by se tornádo přímo vrátilo, vyskytlo se s bouřemi, které se prohnaly Českem a jedna z nich vyprodukovala to včerejší. Ve výsledku ale s loňskou událostí nijak konkrétně nesouvisí.

Jak moc jsou na jihu Moravy tak extrémní jevy obvyklé?

Jejich statistika je přímo navázaná na statistiku bouří, které se u nás vždy vyskytovaly a objevovat se budou i nadále. Spousta bouřek samozřejmě žádný extrémně nebezpečný jev nevyprodukuje, rotace je nicméně v atmosféře zcela běžná. Proudící systémy je pak umějí koncentrovat tak, že jsou v některých případech i viditelné. Po loňském tornádu si těchto situací lidé všímají více, takže o nich máme větší povědomí, protože se o téma každý zajímá.

Vichřice napáchala škody také v Lanžhotě na Břeclavsku.
Břeclavskem se prohnalo slabé tornádo. Vyvracelo stromy a poničilo střechy

Jakým způsobem intenzivní bouře vznikají a co ovlivňuje jejich sílu?

Nejprve je třeba si uvědomit, že slabší tornáda mohou vznikat i v jiných než supercelárních bouřích. Příklad velmi silné supercelární bouřky jsme zaznamenali právě loni v červnu. Rotující sloupec vzduchu ale může vyprodukovat i o něco slabší bouře. Pokud se jedná o supercelu, která má takovou strukturu, že sama rotuje a tím pádem si nabírá energii v rotujícím teplém vzduchu, dokáže sama existovat mnohem déle a silným nasáváním horkého vzduchu tornádo udržet. Zřetelný byl tento jev právě loni, kdy řádilo mnohem déle než v pondělí. Nyní se vzdušný vír naopak udržel maximálně několik desítek vteřin na přibližně jednom kilometru právě v Lanžhotě.

Kdo je Petr Münster

Vystudoval geografii a kartografii na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity.

Pracuje jako vedoucí meteorolog předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Lze říct, že se Břeclavsko postupně stává rizikovou lokalitou?

Bouře jsou velmi silné i na jiných místech, samotná pondělní bouřka byla v jiném rozsahu možná i silnější v některých jiných lokalitách podél své trasy. Několikrát zasáhla obydlené oblasti a přes Vysočinu se pohybovala například přes Třebíč nebo Jihlavu. I na těchto místech byla nutná spousta hasičských zásahů. Jednalo se pouze o jiný jev s větrem koncentrovaným do takové síly, že poničil střechy, zlámal stromy a větve. Konkrétní tornádo, které rotovalo, poté vzniklo teprve v Lanžhotě.

Mají si lidé postupně zvykat na rychlé změny počasí?

Lidé by si měli zvyknout na to, že je tornádo jedním z projevů silných bouří, i když trochu vzácnějším. Hlavními součástmi, se kterými se rutinně setkáváme, jsou blesky, intenzivní přívalové deště způsobující rychlé povodně, a právě nárazy větru, které mají různé formy. Ať už je to rychle sestupující studený vzduch, který může také vyvrátit půlku lesa a odvát střechy, nebo tornádo, které je tak specifickou kombinací jednotlivých parametrů, že z vyjmenovaných jevů vzniká nejřidčeji. Pokud je silné, stává se na malém území extrémním. Proto se mu věnuje velká pozornost, přestože se na dalších mnoha místech v době pondělní bouře rovněž vyskytly škody. Pokud patří na škále intenzity k silnějším, stává se vzácnějším, a o to větší škody působí.

Co je důvodem, proč bouře často vygradují právě na Břeclavsku nebo Hodonínsku?

Jedná se opravdu o náhodu. Pondělní tornádo vzniklo pravděpodobně už ve struktuře supercely, která se vyvíjela na trase od středních Čech a nedá se přesně identifikovat, jestli její jádro rotovalo už tam, nebo ještě ne. Bouře poté dotekla nad jižní Moravu. Měla svůj vývoj, to hlavní se odehrává jinde než na povrchu. Tím, že jsme otevření směrem k vídeňské pánvi, se na jihu Moravy častěji vyskytují vyšší teploty, které ve spojení s vlhkostí můžou mít potenciál pro tvorbu bouřek. Načasování je ale stále náhodné. To, že je na jižní Moravě teplejší vzduch než na Vysočině, je pro něco dobré, ale naopak tím, že v Jihomoravském kraji chybí hornatý povrch, je pro vznik bouří vhodnější právě Vysočina.

Do jaké míry ovlivňuje bouřky spojené se silným větrem klimatická změna?

Okrajově jsme se tématu věnovali už po loňském tornádu, klimatická změna může vést k tomu, že se některé z našich podmínek stanou vhodnějšími pro tvorbu bouří. Jsou nimi hlavně teplota a zvýšená vlhkost. Žádný trend v počtu tornád a nárůstem množství bouří ale finálně vyzkoumaný nebyl. Předpokládá se, že v blízké budoucnosti může počasí vést k extrémnějším jevům. V Česku se každoročně vyskytuje několik desítek supercelárních bouří, ale slabší tornáda jsou v tomto případě stále na velmi nízkých počtech.