Pro výběr vhodné technologie a ověření náročnosti opravy je potřeba otestování práce na modelových úsecích. „Díky nadaci Blížksobě se nyní opravuje úvodní část stezky po třetí kapličku a my tak pro budoucí projekt můžeme poměrně přesně odhadnout, kolik čeho bude zapotřebí,“ vysvětlil Kmet.

Jako nejvhodnější forma opravy se pro velkou část stezky zatím ukazuje štětování vápencovým kamenem kombinované s vkládáním dřevěných schodnic. Až otestování v těžce schůdných úsecích, kde na povrch vystupuje mateční vápencová hornina, však ukáže, jaký postup je nejvhodnější. „Pro rekonstrukci celé křížové cesty bychom rádi využili některý z dotačních titulů,“ doplnil Kmet.

Zdroj: Youtube

Místní obyvatelé jsou vstřícní. „Jsme rádi, že se i díky jejich štědrosti začíná dříve zanedbaný vstupní prostor na Svatý kopeček měnit v malebné místo. Kamenická firma odvádí dobrou práci a věříme, že ji návštěvníci ocení. Hodně nám také pomohlo, že při opravě nezištně pomáhají dobrovolníci a místní podnikatelé zdarma dodávají materiál, půjčují stroje nebo poskytují zázemí pro ty, kdo se na opravě podílejí,“ sdělil Martin Vohánka z nadace Blížksobě.

V následujících letech bude nutná také postupná oprava jednotlivých zastavení a dvou větších schodišt. Takové zásahy vyžadují skloubení zájmů ochrany památek, přírody a rozdrobené vlastnická struktury.

Mikulovské trápí vzhled hraničního areálu při vjezdu do města od rakouského Drasenhofenu. Budovy, které patří státním silničářům, mají jít k zemi. Ale až při zahájení stavby D52.
Hraniční budovy v Mikulově půjdou k zemi. Ale až při zahájení stavby D52

Úlohu koordinace převezme město Mikulov. „Již ze svého programu Podpora rozvoje v oblasti památkové péče schválilo dotaci na obnovu dvou kapliček a se zástupci církve jsme projednávali obnovení programu na jejich záchranu. Společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny a nadací Blížksobě uvažujeme o aktivaci sbírky na obnovu areálu Svatého kopečku,“ dodal mikulovský místostarosta Ivo Hrdlička.

Svatý kopeček je nejnavštěvovanější rezervací v Chráněné krajinné oblasti Pálava a ročně na něj zavítá asi dvě stě tisíc lidí.