„Proč jsem se o tom rozhodla napsat knihu? V určité fázi hledání jsem nevěděla kudy kam a byla bezradná. Proto jsem si řekla, že až se mi to podaří, napíši o tom knihu jako motivaci a inspiraci pro další ženy chtivé seznamování,“ vysvětlila důvody, které ji k napsání vedly, Vovsová.

Jak přiznala, příležitostí k seznamování měla dost. Přesto se jí však nedařilo partnera najít. „Věk, ve kterém probíhá přirozený výběr partnerů a kdy jejich nabídka je široká, jsem měla už za sebou. Nepopírám, že bych se mohla seznámit i bez internetu, ale po několika letech, kdy jsem žila sama, jsem už nechtěla dále čekat. Bylo mi líto let prožitých bez partnera,“ vyprávěla autorka, která také zpočátku seznamování přes internet příliš nevěřila.

„Podle mě byla internetová seznamka leda pro zoufalce a úchyly. Měla jsem o seznamování hodně zkreslené představy. A pak, když jsem se tam jednou podívala a vykřikla úžasem, kolik je tam chlapů. A všichni ti muži někoho hledali, stejně jako já. Přesvědčila jsem se, že středověk opravdu skončil, a že vystavením svého osobního profilu se nevystavuji veřejnému zhanobení,“ řekla žena.

Ta také přidala několik vtipných i méně vtipných historek, které na schůzkách s muži prožila. „Jeden mě přesvědčoval, ať si vyhledám na internetu den své smrti. Další mne nazval poblblou učitelkou, protože jsem si nechtěla koupit koncentrát z aloe vera na pročištění jater. Ne všichni však byli tací. Většina z nich byli normální muži, kteří hledali to, co já,“ uvedla Vovsová.

JITKA CHROMÁ