Právě se totiž ve městě pod Pálavou odehrává dvoudenní festival Pod taneční horou. Už od pátečního dne se v hledišti střídají desítky diváků. Mnoho z nich si účastníky fotí a natáčí. Třeba jen v rychlosti na mobilní telefony. Překvapivě si sem cestu našlo také spoustu mladých lidí. Dětským souborům patří sobotní dopoledne, ale odpoledne je jeviště jejich dospělých kolegů. „Užíváme si celý den. Moc podobných akcí jsme nezažili. Přeje nám navíc počasí. Nemá to chybu,“ říká Urbánková, která vzápětí dopíjí skleničku bílého vína.

Nedaleko přihlíží dalšímu vystoupení čtveřice krojovaných, která se po chvíli přiznává, že patří k souboru Pálavští senioři. Jejich čas na pódiu teprve přijde. „Jako každý rok si to jdeme užít. Jsme rádi, že se lidé stále chtějí bavit folklorem. Děláme to pro ně, ale hlavně pro radost,“ prozrazuje Marie Dostálová. Tanečníci a zpěváci sklízí potlesk a na scénu přichází zahraniční hosté.

Třeba smyčcová kapela Attila Mihó & Friends z Maďarska. Pozornost si v hledišti získala okamžitě. Programu se však pravidelně účastní mezinárodní vystupující ze Slovenska nebo Rakouska. „Před pár lety jsme tu měli dokonce černošský soubor z Konga nebo další až z Mexika. Za ty roky zájem u diváků zůstává, i když se v okolí pořádá mnoho koštů nebo podobných festivalů,“ zmiňuje Vladimír Michna, který je předsedou Národopisného spolku Pálava.

Ten tuto akci pořádá společně s Mikulovskou rozvojovou. Zástupci této společnosti si sem rovněž mezi davy lidí našli cestu. „Jsme pyšní, že se nám povedlo přivést spoustu folklorních souborů, nejen z moravského region. Maďarská kapela je jen třešničkou na dortu,“ vyzdvihuje ředitel Mikulovské rozvojové David Gerneš.

Spokojeně navíc hodnotí to, že se mu festival podařilo spojit s Mikulovskou přehlídkou vín. Návštěvníci si totiž vybírají asi z osmdesáti druhů vín, které jim nabízí přímo samotní vinaři. „K folkloru víno zkrátka patří. Pro toho návštěvníky je to příjemné zpestření,“ zmiňuje Gerneš.

DAVID KVAPIL