Rozkolísání hladiny v praxi znamená obnovu zásobního prostoru u dolní a střední nádrže. V tom by se hladina Nových Mlýnů mohla pohybovat směrem nahoru a dolů, a v závislosti na ročním období by tak mohla kopírovat pohyby hladin v jiných přírodních nádržích a vodních plochách. Protože nic takového aktuálně není možné, podali zástupci Povodí Moravy žádost o změnu nakládání s vodami. Její schválení musí nejprve posvětit krajský úřad.

Pokud to klapne, mohou žádat vodohospodáři o změnu manipulačního řádu, což je vlastně manuál k obsluze vodního díla. Právě ten jim kolísání hladiny umožní. „Během podzimu a zimy půjdeme s hladinou postupně nahoru až na úroveň 170,35 metrů nad mořem, na jaře a v létě půjde hladina postupně dolů na kótu 169,85 metrů nad mořem,“ upřesnil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zdůraznil, že možností napustit v průběhu zimy nádrž ze zvýšených průtoků na kótu 170,35 metrů nad mořem získají vodohospodáři pro jižní Moravu, která je regionem nejvíce postiženým suchem, až devět milionů kubíků vody navíc. „Tuto vodu budeme využívat pro nadlepšování průtoku v řece Dyji pod vodní nádrží v období sucha, ekologické odběry pro Zámeckou Dyji, Trníček, Mlýnský náhon i Kančí oboru. No a také k takzvanému povodňování lužních lesů pod vodní nádrží, kdy do této oblasti dostaneme větší množství vody, které doplní chybějící zásoby podzemních vod,“ přiblížil Chmelař.

Povodí Moravy původně obě žádosti podalo současně. Později ale žádost o změnu manipulačního řádu stáhlo a požádá o ni až v případě, že krajský úřad schválí změnu nakládání s vodami. To potvrdila i mluvčí kraje Alena Knotková „Vodoprávní, chcete-li krajský, úřad komplexně hodnotí záměr v souladu s platnými zákony a ostatními právními předpisy, přičemž zohledňuje i veřejný zájem spočívající v ochraně přírody i krajiny. V současné době je řízení o manipulačních řádech nepravomocně zastaveno usnesením ze dne 7. června 2023 z důvodu zpětvzetí žádosti žadatele,“ shrnula mluvčí.

Navrhovaná opatření mohou podle vodohospodářů také pomoci zmírnit dopady klimatické změny, jež se projevuje mimo jiné i ztrátou povrchových vod v soustavách jihomoravských rybníků. „Bude nezbytné uvažovat o doplňování vody do těchto rybníků. První kritické důsledky jsme již zaznamenali u rybníku Nesyt a dopady nedostatku vody monitorujeme stále,“ upozornil mluvčí Povodí Moravy s tím, že s ohledem na zvyšující se zemědělské sucho na jižní Moravě vodohospodáři také předpokládají využívání vody z nádrží pro zavlažování zemědělských plodin.

- Během nejsuššího období v roce 2018 v době od června do srpna dotovaly Nové Mlýny řeku Dyji téměř 30 miliony kubíků vody. Hladina v tomto období klesla v dolní novomlýnské nádrži o 170 centimetrů. Podle vodohospodářů jde o obrovské množství vody, bez kterého by Dyje nebyla schopná zabezpečit základní funkce významného vodního toku, zejména při naředění vypouštěných odpadních vod z čistíren měst a obcí. Měla by tak slabý průtok, že by nebyla schopná plnit hygienickou, biologickou ani ekologickou funkci.

- K povodňování lužních lesů pod nádržemi dochází pravidelně každý rok. Pouze v letošním roce vodohospodáři jednorázově uvolnili více než 15 milionů kubíků vody jen pro tento účel. V mimořádně suchém roce 2018 povodňovat nemohli. To proto, že by zásoby vody nebyly dostatečné například pro nadlepšování průtoků v Dyji zejména v letních měsících. 

Zdroj: Povodí Moravy

Za opatření lobují i ochránci přírody. Navýšení hladiny v zimě, její pokles v předjaří a udržování v době hnízdění ptáků i letní snižování pod současný stav přírodě podle Stanislava Koukala, ředitele jihomoravské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny, jedině prospěje. „Postupně vzniknou obnažované stavy, mělčiny, kde se hloubka mění tak, jak to běžně v přírodě a mokřadech probíhá. A přesně tak by se měla věstonická nádrž chovat. Rozkolísání hladiny prospívá přírodě a umožňuje s vodou nějak zacházet. Když je hladina po celý rok konstantní, neplní účel ani z vodohospodářského, ani z ochranářského hlediska. Současný stav nedává smysl,“ nechal se slyšet Koukal.

Podotkl, že cílem je pomocí zacházení s vodou v nádržích a provedením dalších opatření co možná nejvíce zlepšit současný stav. „Obávám se, že zhoršit zde už ani není co,“ uvedl šéf jihomoravských ochránců přírody.

Vodohospodáři s ochránci přírody usilují o změnu v hospodaření s vodami na Nových Mlýnech. | Video: Deník/Iva Haghofer

Kvitoval zároveň změny, které vodohospodáři provedli v letech 2021 a 2022. Ty se týkaly především ochrany ptactva. „Šlo například o instalaci nových plovoucích ostrovů, izolaci lagun ostrovů Písky, instalaci vlnolamů a plovoucích plošin pro hnízdění ptactva či vytvoření pastviště pro husy,“ vyjmenoval mluvčí Chmelař. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny došlo také ke znásobení hnízdících ploch a jejich zajištění proti případnému zvýšení hladiny v době povodní, abrazi, vlnobití či predátorům.