V pátek dopoledne si pro něj až od Lanškrouna přijel restaurátor Pavel Červenka. Oprava harmonia, které pochází pravděpodobně z let 1850 až 1900, mu zabere asi měsíc. „Harmonium jako takový nevypadá moc poškozeně. Až třeba na klaviaturu. Ovšem zcela sežraná červotočem je hrací část. Tu bude nutné hodně restaurovat, aby fungovala, jak má,“ ukazuje na místě při rozebírání harmonia redaktorce Deníku restaurátor.

Nutné bude zadělat všechny díry, které brouk způsobil, a dřevo ošetřit tak, aby se do budoucna nerozpadalo. „Vzhledem k tomu, že v kostele červotoč řádí, by bylo vhodné zkontrolovat, zda se nenachází i jinde. Třeba v lavicích nebo oltáři,“ radí farníkům sedmatřicetiletý Červenka, který je už ve třetí generaci pokračovatelem řemesla rodinné varhanářské dílny.

Nadšence z Milovic, kterých do tamního kostela z roku 1625 chodí stále více, vyjde oprava na zhruba šedesát tisíc korun. Rozhodli se proto, že na ni uspořádají sbírku. Pomoci jim k tomu má připravovaná série koncertů místních mladých hudebních talentů. Jedním z nich je například vnuk Marie Drozdové, která se o milovický kostel s láskou stará.

Kontakt na dílnu získali náhodou

„Syn i vnuk jsou hudebně nadaní. Vnuk hraje na klavír, flétnu, trubku i tady v kostele na naše harmonium. Věřím, že se nám lidé pomůžou a peníze do kasičky se vybrat podaří,“ doufá žena.

Kontakt na varhanářskou dílnu Červenkových se získali Milovičtí úplnou náhodou. Shodou okolností při Noci kostelů, která přilákala do tamního svatostánku množství lidí i ze širokého okolí.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

„Vběhl sem nějaký muž s tím, že objíždí kostely a zajímají ho právě harmonia. A to naše že je ve špatném stavu. A dal nám číslo na Červenkovy. A domluvili jsme se, že se potkáme po novém roce. Když už si na nás našli v dílně čas, přece se teď nevzdáme,“ poznamenává rázně starostka Blanářová s tím, že pokud budou lidé chtít přispět, kasičku najdou střídavě jak v budově obecního úřadu, tak i v obchodě nebo v květinářství.

CO JE TO HARMONIUM?

Pavel Červenka: „De facto se jedná o přenosné varhany trošku jiného typu. Místo píšťal, které vytvářejí zvuk u varhan, je tady takový plíšek, který se rozvibruje zvukem. Výhoda harmonia je, že se dá poměrně snadno kamkoli přestěhovat. A že k jeho obsluze varhaník nikoho nepotřebuje. Dá se na ně tedy hrát třeba i soukromě doma. Harmonia vznikla později než varhany. Nejčastější jsou v tuzemsku americká či právě vídeňská harmonia.“