Zatímco Robert Osička účast v nehostinných povětrnostních podmínkách ráno vzdává, do terénu vyráží jeho otec. Jaroslav Osička je členem hodnotící poroty. „Pro nás to bylo nejsložitější hodnocení v historii soutěže. Celou dobu pršelo. Byl problém vůbec dělat zápis. Byli jsme tři hodiny na dešti a ani pláštěnka nám už potom nepomáhala. Teklo nám i do bot," popisuje náročné podmínky velkobílovický vi­nař.

Hlavní byla kvalita

Páteční akci pořádanou Svazem vinařů a velkobílovickou společnosti BS vinařské potřeby provází slušná účast jednašedesáti lidí. „Byl jsem překvapený, že nakonec z těch lidí, co se přihlásili, přijeli téměř všichni. Snad až na pět výjimek," nezastírá Osička.

Cíl soutěžících: zisk pozlacených nůžek. Hodnotitelé nekladou důraz na kvantitu práce, ale především na kvalitu. Hlavní úkol pro střihače zní především udržet architekturu keře, aby i nadále plnil svou funkci. „Rychlost není hlavním kritériem, hodnotí se zejména kvalita a čistota řezu," míní Miloš Balga ze spolupořadatel­ské firmy.

Střihači z Břeclavska vychází alespoň v mužské dospělé kategorii naprázdno. Vítězem soutěže organizátoři vyhlašují Jana Polehňu z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku. U žen však kraluje Vladislava Holcmanová z Dolních Dunajovic, nejlepším juniorem je Petr Svoboda ze Střední vinařské školy Valtice.

Ne všem soutěžícím se ovšem v těžkých podmínkách úplně dařilo. „Naše komise přišla na dva účastníky, kteří moc teoretických znalostí neměli, takže udělali dost základních chyb. Šli si to vyloženě zkusit. Spočívá to v jejich špatných návycích a neznalosti teorie," vysvětluje Osička.