Ovocnáři na Břeclavsku nechají v sadech popadat některá jablka. Ta moštová. Nutí je k tomu jejich žalostně nízká výkupní cena.

„Je doslova pod hranicí rentability. S největší pravděpodobností letos tato jablka nebudeme vůbec sbírat a zůstanou ležet pod stromy,“ uvedl vedoucí divize sadů velkoněmčické společnosti Zemos Roman Loskot. Zprávy o zlepšení situace zatím nepřicházejí. Výkupní cena jablek do moštu je padesát či šedesát haléřů. „To je tragické. Nezaplatí nám to ani brigádníky,“ naříká.

Nechají je ležet

Jablka nechají ležet na zemi i jiné firmy. „Když zaplatíte přes korunu za sbírání a výkupní cena je padesát haléřů, to mluví za vše,“ podotkl jednatel společnosti Agrosad Velké Bílovice Jaroslav Pálka.

Podle ředitele odbytového družstva Jihofrukt Vlastimila Šemory mohou za nízkou cenu i velké zásoby z loňska. „Kdo nebude muset, nebude tato jablka sklízet,“ konstatoval.

U konzumních jablek je situace lepší, byť ovocnáři nijak zvlášť nejásají. „Naším cílem je samozřejmě vypěstovat co nejvíc kvalitních jablek. Hodně to závisí na počasí. Pokud přijdou kroupy, je zle. Důležitá je také použitá technologie, popřípadě investice do mladých sadů,“ uvedl Loskot.

Brigádníci v těchto dnech sklízejí v sadech Zemosu rané zimní odrůdy jablek. Od začátku příštího týdne začnou plnit bedny nejpěstovanější odrůdou Golden delicious, a také prvními hruškami. O brigádníky nemají letos ovocnáři kupodivu nouzi. Je to, jak Loskot říká, jedno z pozitiv ekonomické krize. „Agentury se předhánějí. Zájem o práci mají i místní,“ uvedl Loskot.

Po loňských problémech s různými škůdci na jabloních je letos situace v sadech Zemosu výrazně lepší. „Strupovitost, tedy hlavní choroba, které se ovocnáři obávají, se letos vůbec nevyskytla. Více řádilo padlí. Choroba naštěstí nezpůsobila vážnější hospodářské škody,“ řekl vedoucí sadů.

Důležitá ochrana

Velkoněmčická společnost v tomto roce předešla případným problémům investicemi do biologické ochrany. Počasí se ovšem poručit nedá. Jabloním vůbec neprospělo letošní střídání sucha a vlhka. „Měsíc a půl vůbec nepršelo, pak zase byly srážky nadprůměrné. Rostliny trpěly stresem. Vydatné srážky nakonec způsobily, že jablka jsou větší než v jiných letech. Některá jsou však přerostlá, takže jich spousta spadá do nestandardu,“ vysvětlil sadař.

Ani Zemosu se ovšem nevyhnulo jarní krupobití. Naštěstí jen lokálně. „Na čtyřiceti hektarech máme poškozených asi dvacet procent plodů,“ poznamenal Loskot.

To v sadech společnosti Agrosad Velké Bílovice škodily kroupy daleko víc. „Máme poškozených asi šedesát procent jablek,“ posteskl si Pálka.