Někteří vinaři a vinohradníci se pomalu rozhlížejí ve vinicích a zjišťují, kolik škody napáchaly třeskuté lednové mrazy. Více ohrožené byly ve vinicích, které nebyly v tak dobré kondici. Tam budou škody vyšší. Stejně tak mají větší důvod k obavám ti, kteří pěstují vinnou révu v kotlinách, tedy níže položených místech.

„Dělal jsem orientační zkoušky. Některé odrůdy jsou naprosto zdravé, na jiných jsou škody mezi dvaceti až třiceti procenty. To znamená, že dvě až tři očka z deseti jsou zmrzlé,“ uvedl vinohradník Dušan Florián z velkopavlovického Vinařství Baloun.

Majitel vinařství Radomil Baloun je optimista. „Tady byly mrazy kolem minus dvaceti, ale nemám zprávy o výraznějších škodách. Myslím, že příroda malinko přijde k sobě,“ věří zkušený vinař.

Jak zdůraznil jeho vinohradník, zima ještě neskončila. Jasněji bude na jaře, až nadobro odezní chladné počasí. „Záleží také na odrůdě. Ty, které mají řidší pletivo, jsou náchylnější, jako třeba Svatovavřinecké, Rulandské bílé a šedé, Dornfelder a Müller Thurgau. Pak dochází k vymrzání,“ řekl Florián. Oproti tomu odrůdy jako Ryzlink rýnský či vlašský jsou vůči velkým mrazům odolnější.

„My jsme měli pěkně vyzrálé dřevo a navíc máme vinohrady na kopci. Mrazy do minus šestnácti by neměly být problém. V kotlinách to bylo horší. A pokud je vinohrad v dobré kondici, neohrozí ho to,“ uvedl vinohradník ze společnosti Moravská Agra Velké Pavlovice Vojtěch Kuriál.

„Určité poškození může být, ale zatím je to neprůkazné,“ netroufal si zatím dělat závěry ředitel společnosti Vinofrukt Dolní Dunajovice Zdeněk Valášek.

Vinařům zatrnulo zejména v lednu. Zprávy o dvacetistupňových mrazech přijímali s obavami, že při takových teplotách mohou vymrznout očka na keřích. Některé odrůdy révy vinné jsou totiž na velké mrazy citlivější.

„V Sedleci bylo nejvíc přes minus dvacet stupňů. Když teplota klesne pod minus patnáct, tak vždycky vinici hrozí nebezpečí,“ uvedl sklepmistr Zemědělského družstva Sedlec Ctirad Králík.

Po lednových mrazech podle něj hrozí poškození dřeva nebo oček. K vymrznutí celých keřů naštěstí nedošlo. To by teplota musela klesnout ještě o poznání hlouběji.

Pěstitelé vinné révy mají v paměti zimu v roce 1985. Déletrvající třeskuté mrazy, kdy teplota klesala pod minus třicet stupňů, si tehdy vyžádaly i řezání celých kmínků. Mnozí vinaři a vinohradníci tehdy museli měnit většinu kmínků.