Aktuálně zde prozkoumávají dosud neznámou část rozlehlého pohřebiště, které by celkově mohlo čítat až tři stovky hrobů germánských Langobardů ze šestého století. „Pokud se nám podaří dokončit to, co si představujeme, mohli bychom vykopat až sto šedesát hrobů. Byli bychom tedy za polovinou,“ překvapuje vedoucí výzkumu Zuzana Loskotová. Ta s týmem odborníků v lokalitě pracuje již šestou sezonu. V minulosti se jim podařilo prozkoumat již devětasedmdesát hrobů.

Nalézt dvě totožné párové spony je spíše výjimkou. „Objevili jsme je v hrobě číslo 144. To je jeden z nejhlubších, ne-li nejhlubší, na pohřebišti. Takhle vypadá spona ve stavu, jak jsme ji vytáhli ze země. Podle detektorů kovů soudíme, že se jedná o stříbro, které je pozlacené. Na konci spony je patka zdobená zvířecí hlavou a další motivy ve zvířecím stylu. To je typické pro zdobení germánských šperků,“ ukazuje na místě vedoucí výzkumu. Další spona, na níž je patrný motiv orla, pod nánosy staletí zase ukrývá polodrahokamy. Jde o almandiny, které se dovážely z území dnešní Indie.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Řada hrobů, mezi nimiž se nacházejí i ty, které patřily elitě, byla vykradena. Kostry jsou proto často v nepřirozených polohách či různě rozházené. Pokud je hrob netknutý, pak je v něm zemřelý zpravidla uložený tak, aby viděl přímo na Pavlovské vrchy. „Jsou tady i hroby bojovníků s kopími, zbraněmi a zvířaty. Například s koňmi a psy. Letos jsme dokonce odhalili hrob, v němž je pohřbený celý kůň včetně části postroje. To je nevídané,“ vyzdvihuje pro Deník Loskotová.

Více jak desetičlenný tým archeologů a antropologů pracuje bez ustání až sedm dní v týdnu. Některé z nálezů je možné pozorovat ještě přímo v hrobech. „Vidíte tu bronzovou pinzetu? A to vedle, to je přezka,“ ukazuje antropoložka Eva Vaníčková.

V lednické společnosti Leroy Cosmetics už přes dvacet let vyrábějí se svým týmem manželé Lenka a Roman Vyskočilovi také repelenty. Boj s komáry nejen na jihu Moravy monitorují společně s odborníky na i vlastní kůži v terénu.
Lužní lesy na Břeclavsku mají nápor komárů za sebou. Hmyz se líhne v zahradách

O svůj zevnějšek se ostatně tehdejší lidé zjevně starali velmi pečlivě. „Překvapením pro nás bylo, kolik mužů mívá v hrobech u sebe hřebínky. Mají je dokonce častěji než ženy. Žádnou výjimkou také nejsou pinzety, které sloužily k úpravě mužských vousů,“ vypráví poutavě Vaníčková.

Vzhledem k množství podobných šperků odborníci dokonce nevylučují, že se v blízkosti nacházela dílna na jejich výrobu. „Je to možné. Kolega kdysi v lokalitě Mušov-Písky popsal něco, co připomínalo model na výrobu spon,“ naznačuje Loskotová.

Některé z hrobů zase doplňovaly bílé vápencové bloky. Jakou měli funkci, vědci zatím jen odhadují. „Určitá teorie je, že byly součástí hrobů bohatých. Mohly ale označovat i určitý kmen, společnost, nebo skupinu lidí. Třeba šlo o osoby, které zemřely na jistý druh nemoci. Zatím nevíme,“ krčí rameny Loskotová.

Jaroslav Kopecký sklízí se svým kombajnem pole velkoněmčičského družstva Zemos.
Kombajn? Splněný sen a relax od běžné práce, popisuje sklizeň na jižní Moravě

Ve vykradených hrobech není výjimkou zatížení lebky těžkým kamenem. „Může to znamenat, že měli vykradači strach ze světa mrtvých. Nebo konkrétně z té dané osoby, jejíž hrob vybrali,“ spekuluje vedoucí výzkumu.

Z kosterních pozůstatků Langobardů dokážou antropologové určit třeba i to, s jakými zdravotními obtížemi se za života potýkali, a na co nejspíš zemřeli. „Jedna z žen, která zde byla pohřbená, měla nezhoubný nádor na mozku a deformovanou lebku. Tento nádor jí mohl už za života působit řadu dalších potíží, třeba bolesti hlavy. Měla i zlomenou ruku, a to tak, že jí ochrnula. To znamená, že byla odkázaná na pomoc ostatních. Pohřbená byla s krásnou výbavou, šlo tedy o ženu z vyšší vrstvy. Měla dokonce i vícenásobné poporodní změny na pánvi, takže zřejmě porodila více jak dvě děti,“ popisuje Loskotová.

Hroby jsou uspořádané v pravidelných řadách a vzájemně se neporušují. Některé jsou mělčí, jiné hlubší. „Opět se dá diskutovat o tom, proč tomu tak je. Zda byl hlubší hrob například dražší. Nalezli jsme zde i několik hrobů z doby římské, které byly vybavené krásným inventářem. U pohřebišť z doby stěhování národů jsme si všimli, že se trefují vždy do starších pohřebních areálu, které v dané lokalitě již historicky byly. Když sem přišli, zřejmě to vnímali tak, že jde o prostor k tomu určený, a dál jej tak využívali,“ komentuje Loskotová.

Břeclavský triatlon Construct Man.
Tipy na víkend na Břeclavsku: Diskotéka ve stylu 80. let i Břeclavský triatlon

Místo, kde se kdysi nacházelo mimo jiné i sídliště z doby bronzové, odborníci zprvu kvůli navážkám půdy neodhalili. Co je pod povrchem zjistili v okamžiku, kdy se bývalý areál zemědělského družstva začal měnit kvůli výstavbě fotovoltaické elektrárny. Tu financuje společně s archeologickým výzkumem společnost MND. „Překvapil nás velký počet hrobů i to, co se zde našlo. Obrovské hrobové komory elit, které jsme tady doposud nezkoumali. Mají velkou dřevěnou konstrukci, v rozích kůly, tři metry na délku a jdou dva metry do hloubky. Jsme potěšení,“ usmívá se Loskotová.

Společnost MND uvolnila na projekt čtyři sta tisíc korun. „S podporou jsme neváhali. Jsme na Moravě tradiční firmou, která stále více cílí na obnovitelné zdroje energií, nejen na těžbu ropy a plynu. Vážíme si toho, co na Moravě máme, a čeho jsme součástí. Snažíme se vracet oblasti to, že tady můžeme působit,“ zdůvodňuje podporu mluvčí společnosti Dana Dvořáková.

Připomněla, že v minulosti MND podpořila také výzkum v Archlebově, kde archeologové objevili hroby z doby římské, a v Žarošicích. „Část toho, co se tady najde, bychom rádi po skončení výzkumu, který potrvá zhruba do začátku srpna, rádi vystavili na centrále v Hodoníně,“ nastiňuje Dvořáková. Zbytek nalezených předmětů by pak mohli obdivovat lidé buď v návštěvnickém centru Brána do Římské říše, v mikulovském muzeu, nebo v Moravském zemském muzeu v Brně.

Zdroj: Youtube

Po skončení archeologického výzkumu se práce na vzniku solární elektrárny přesunou ze západní strany na místo pohřebiště. „Máme mírné zpoždění, ovšem odhadujeme, že hotovo bude na podzim letošního roku. Elektrárna se bude rozkládat zhruba na dvou hektarech půdy. Panely budou netradičně orientované na východ a západ. Budeme se snažit plochu elektrárny maximálně využít, takže její výkon bude 2,65 megawatt-peak,“ doplňuje technické parametry projektový manažer MND Karel Bříza.