Vybočují počty mužů vyučujících ve školách na Břeclavsku výrazněji od jihomoravského průměru?
Ne, je to obdobné, možná dokonce ještě o něco horší. Přesná čísla ale k dispozici nemám. Každopádně je jasné, že mužský element hlavně na základních školách chybí.

Platí to i v lanžhotské základní škole, kde učíte?
Lanžhot patří se sedmi kantory ze sedmadvaceti pedagogů spíše k lepším příkladům. Na břeclavských základních školách je to s muži často mnohem horší. V Poštorné, pokud vím, učí jediný kantor. Ani Na Valtické není mužů příliš mnoho. To stejné platí i pro většinu vesnic v okolí Břeclavi.

V čem se podle vás nedostatek učitelů může projevit?
Mužský element chybí spoustě dětí doma. Jsou třeba z rozvedených manželství a vyrůstají jen s matkou. Muž se tedy v takových případech na výchově nepodílí ani v soukromí. Pokud by jeho roli měla alespoň částečně suplovat škola, nemůže. Dětem tak často chybí určitý vzorec chování. Muži například mnohé situace řeší jinak než ženy.


A co třeba kázeň?
Jistě, u chlapů je většinou mnohem přirozenější. I když existují kantorky, které si autoritu také bez problémů udrží, a u některých mužů to platit nemusí. Ale to jsou spíše výjimky. Každopádně, když už je lidsvto nastavené tak, že je složené přibližně napůl z mužů a žen, i na školách by obě pohlaví měla být v rovnováze.


Proč tomu tak na Břeclavsku ani jinde v republice není?
Je to zajímavý fenomén. Pokud bychom se podívali do historie, po druhé světové válce byl na školách poměr naprosto opačný. Ženy byly v menšině. Nový režim ale poslal muže do výroby a ve školách nechal hlavně ženy. S následky se potýkáme dodnes. Komunisté ve veřejnosti zafixovali, že učení není pro chlapy, že to není mužské povolání. A s tímto mýtem se doposud nepodařilo nikomu pohnout. Nikdo to nechce řešit, přestože odborníci vnímají, že to není dobře.


Co by podle vás pomohlo? Zvýšení učitelských platů?
Každého hned napadnou peníze. Je pravda, že v dnešní době, kdy si absolvent vysoké školy ve většině oborů řekne o minimálně třicet tisíc korun, si kantor zdaleka tolik nevydělá. Je to určitě jeden z důvodů, proč se muži do škol nehrnou. Ministerstvo se nyní snaží mladým přidat. Ani to ale podle mého názoru není příliš motivační. Zkušený kantor ví, že ten plat bude mít až do smrti.

Naznačujete, že problém není jen v penězích? V čem tedy?
Chlap musí mít pocit, že dělá něco užitečného a že je v tom povolání úspěšný. A to dnes bohužel ve školství nemá. Neexistuje žádný kariérní řád. Ať kantor dělá, co dělá, je na tom víceméně pořád stejně. Problém je i v tom, že ředitel školy je dnes prakticky neodvolatelný. Když se někdo šikovný dostane na školu, kde je pětačtyřicetiletý ředitel, ví, že dalších dvacet let nemá šanci dostat se na jeho místo. Jestliže se dříve objevil šikovný kantor, v okrese se o něm vědělo a někdo si ho vytáhl. Dnes jsou školy atomizované, samy pro sebe.

Nastupují do škol alespoň nějací mladí učitelé?
Ano, ale zůstávají rok, dva a odchází. Jen někteří to zdůvodňují penězi. Současnou situaci ve školství velmi dobře charakterizuje citát od amerického spisovatele Raymonda Chandlera. Sice to řekl o policii, ale já se ho dovolím parafrázovat: Školství je jako politika. Vyžaduje ty nejlepší lidi, ale přitom nemá nic, co by jim mohlo nabídnout. To je podstata problému.