Břeclavská radnice se postarala o pořádný rozruch ohledně bývalé budovy městského muzea. Namísto podnikatele Milana Blažka, kterému radní budovu slíbili už před rokem, schválili, že se o ni postará nová ředitelka břeclavského muzea Jana Kramářová.

„Zpracovala jsem návrh na využití staré budovy, rada se jím zabývala a dopadlo to tak, že ji bude spravovat muzeum,“ potvrdila Kramářová.

Podle Blažka ale bylo o všem rozhodnuto už dávno. „Bylo to jasné hned po dvaadvacátém září, kdy zanikla místní organizace ODS,“ domnívá se.

Proti rozhodnutí města se ale podle vlastních slov příliš bránit nemůže. Nemá totiž smlouvu, která by město zavazovala, aby mu bývalou židovskou školu pronajalo. „Většina jednání probíhala pouze ústně, takže nemám žádný důkaz. Vidím to jako osobní a politickou záležitost,“ uvedl.

Ředitelka Kramářová plánuje jednotlivé části a patra staré židovské školy pronajmout ke kulturním účelům. „V předběžném projektu jsem počítala s literární kavárnou ve stylu kavárny Slavia, v suterénu by se mohli scházet břeclavští výtvarníci nebo členové Rotary klubu. Na půdě by po úpravách mohla vzniknout zkušebna nebo divadlo malých forem. Je toho spousta,“ vyjmenovávala Kramářová.

Podle jejích slov bude pro město výhodnější, když správu budovy přenechá právě muzeu, než kdyby jej na dlouhá léta pronajala soukromníkovi. „Bude mít alespoň větší kontrolu nad tím, co se tam bude dít. Když pronajmeme jednotlivé části, můžeme nájemníkovi vypovědět smlouvu daleko snadněji. Budeme tak mít jistotu, že tam nevznikne třeba fast food,“ přiblížila záměr Kramářová.

Milan Blažek má ale jasno. Když ne celé muzeum, tak nic. „Rozhodně si v bývalém muzeu nic pronajímat nebudu, nemám zájem o to dělat pod něčí hlavičkou nebo tam dosazovat svého bílého koně,“ vyjádřil se Blažek.

Někteří Břeclavané ředitelku podezřívají, že Blažkův projekt téměř dokonale okopírovala. Ona sama se ale hájí. „Návrh pana Blažka jsem neviděla, ale je samozřejmě možné, že se tam některé věci kryjí. Ono není tolik různých možností, co v bývalém muzeu vybudovat, abychom splňovali podmínky města,“ řekla na svou obranu.

Z Blažkova vyjádření je ale jasné, že slovům ředitelky nevěří. „Nemyslím si, že paní Kramářová neviděla můj projekt. Je totiž zajímavé, že je velmi podobný,“ podivoval se Blažek.

Jaroslav Zika z břeclavského Klubu přátel umění se na postup města dívá ze dvou různých úhlů. „Nemám proti rozhodnutí rady města v zásadě nic, protože bude budova veřejně přístupná. Na druhou stranu se mi ale nelíbí, že hra města s panem Blažkem byla nečistá. Měli by dostát svému slovu,“ myslí si.