Část účastníků výpravy na horu přezdívanou také italské Thermopyly vyrazila s cílem pátrat po stopách svých příbuzných, kteří v těch místech leží. „Vzali jsme to vlastně jako takový opožděný hold vojákům z Hustopečska. V roce 2014 jsme ve městě pořádali pietní akt za padlé ke stému výročí vypuknutí války. Obnovovali jsme historické desky a díky tomu jsme zjistili, ke kterému pluku patřili vojáci, jaké byly jejich osudy a jak skončili," vypráví Nezhodová.

V roce 1914 byly Hustopeče centrum politického okresu, který měl pod sebou sedmasedmdesát obcí. Muže velení postupně předvolávalo k odvodu. „Ti, kdo patřili pod hustopečský okres, odcházeli k odvodu do dnešního společenského domu. Z okresu Klobouky zase do Fantova hostince," říká historička.

Přístup Němců a Čechů byl podle Nezhodové diametrálně odlišný. „Němci přicházeli k odvodu nadšení, protože to byla jejich válka. U Čechů máme záznamy o uplakaných rodinách," podotýká žena.

Naverbovaní vojáci se postupně přesouvali do kasáren ve Vídni a odtamtud dál. Část z nich právě na italskou frontu k Monte Grappa a také k řece Soči. „Byla to ukrutná jatka. Padlo tam až milion vojáků. V samotných Hustopečích vychází počet mrtvých za celou válku na třiaosmdesát mužů," zmiňuje Nezhodová, která byla s výpravou nakonec na Monte Grappa úspěšná. Některá jména padlých opravdu našli.