Dosud poslední zásah se uskutečnil u hlavního vstupu. „Práce jsou náročné, protože je tam hodně kamení a keře rychle rostou," řekl vedoucí pálavských ochránců přírody Jiří Kmet.

Cílem úprav je především pomoc teplomilným stepním druhům. Těm bez zásahů hrozí postupné zmizení. „Do druhé světové války bylo území udržované tak, že tam lidé vyháněli pasoucí se zvířata. Tohle nyní chybí," uvedl Kmet.

Pomoci má rozsáhlý šestiletý projekt, jehož součástí je také právě území Svatého kopečku. Náklady jsou v řádu desítek milionů korun, pomůže je pokrýt dotace. Úvod se časově schází s novým rokem.

Oblíbené místo turistů je rok od roku pod větším náporem. Mezi návštěvníky bývá například Břeclavan Roman Paulík, jenž má pro kroky ochranářů slova chvály. „Odvádí dobrou práci. Kopeček je krásné poutní místo," poznamenal Paulík.

Podle mikulovského starosty Rostislava Koštiala se ale mnozí příchozí chovají k cenné lokalitě, jež má nezanedbatelný duchovní rozměr, neohleduplně. „Je to o jejich disciplíně. Někteří chodí mimo stezky, velká bolest našeho národa jsou odpadky. Třeba svačinu, kterou si lidé přinesou na kopeček, už si neodnesou zpátky. Uklízíme to společnými silami se Správou Chráněné krajinné oblasti Pálava," sdělil starosta.

Svatý kopeček je také místem značného výskytu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Jedním z nejtypičtějších tamních je kosatec nízký, jednu z nejsilnějších populací tam má zase kosatec písečný. „Najdeme tam kavyl skalní, který roste u nás jen na Svatém kopečku. Vyskytuje se tam také osm druhů zárazu," zmínil Kmet.

Problematický je naopak šeřík. „Ten tam byl vysazený na přelomu minulého století, ale bohužel se šíří. Pak jsou tu hloch, trnka, ptačí zob – směs křovin, kterým vyhovují suchá stanoviště," uvedl vedoucí ochranářů. Na stepní rostliny jsou pak vázané zejména teplomilné druhy hmyzu jako ploskoroh pestrý, několik druhů majek či zlatohlávek skvostný. Kromě toho jde i o lokalitu s výskytem chráněné ještěrky zelené.