Předseda KDU-ČSL na Břeclavsku Richard Zemánek je přesvědčený, že snižující se množství lidí v lavicích je obecným trendem. „Potýkáme se s nedostatkem víry i v tradičních obcích. Když se ji nedaří udržovat ani tam, jak to potom může jít v těch kdysi hlavně německých?“ ptal se Zemánek.

Podle břeclavské historičky Aleny Káňové se na slabém zájmu o církevní záležitosti podepsalo čtyřicet let vlády komunistů tlačících společnost k ateismu. „Stal se z nás jeden z nejvíce sekulárních národů v Evropě. Na Břeclavsku ještě žijeme v poměrně výrazně religiozně-národopisné oblasti. Kostel je stále pojítkem mezi folklorem, zvykoslovím a kroji. Krojový folklorní život je na kostel pevně navázaný,“ říkala Káňová.

Připomněla například žehnání kněze při masopustu nebo různých akcích o druhém svátku vánočním. „Spousta lidí chodících do kostela nejsou věřící v pravém slova smyslu, ale místo berou právě jako spojení s folklorem,“ zmínila historička.

Zatímco ještě ve třicátých let minulého století měl nejen na katolickém Podluží farář výrazné slovo, dnes je pozice kněží ve společenském životě slabší. „Na vesnicích jsem ale pozorovala jejich autoritu ještě dnes. Ve městech hraje roli, jak se faráři zapojují do folklorního života. Třeba v Poštorné to funguje skvěle,“ dodala Káňová.