Ředitelské křeslo obýváte několik měsíců. Sedí se vám pohodlně?

Křeslo poněkud tlačí. Při nástupu do funkce jsem uvedl, že je to téměř mise krizového manažera. Začátek války a nastupující ekonomická a energetická krize tomu nasvědčovaly. Od té doby situace ještě eskalovala. Nikdo tehdy nemohl tušit, že válka potrvá až do zimy, přičemž její konec je stále v nedohlednu. Do toho stále nesmíme zapomínat na covid. Byť již není tolik na očích, do chodu nemocnice se stále promítá. Stávající problémy se prohloubily, nové vyvstaly. Nicméně je postupně všechny řešíme.

Kriminalisté v Brně zadrželi dealera, který prodával pervitin u nemocnice.
Drogová kancelář dealera v Brně: v křesle u nemocnice, prchat chtěl na koloběžce

Tušil jste, že se po covidu společnost řítí do další krize. S čím jste do mise ve Fakultní nemocnici Brno šel?

Celý život se snažím pomáhat tam, kde je potřeba. Instinkt mi říkal, že na této pozici mohu nemocnici pomoci překonat nástrahy, které vznikaly a vznikají. Nakolik se mi to daří, musí hodnotit jiní. Zatím by však šlo o hodnocení předčasné, neboť doposud jsme řešili především věci, které již běžely. Bylo a stále je nutné je dokončovat. Je to nikdy nekončící proces. Ve finále je vždy nějaká krize. Nebo se rýsuje na obzoru. Ředitel je od toho, aby se je se svým týmem snažil překonávat a pacienti a zaměstnanci to pociťovali co nejméně. Ne vždy se do daří, ale to nás nesmí zastavit.

Kdy se to nedaří? Narážíte na energetickou krizi?

Naprosto jistě mohu prohlásit, že ta se našich pacientů nedotýká. Jejich komfort čí poskytovaná lékařská péče zůstávají na nejvyšší úrovni. Ceny energií se projevují především na stránce výdajů. Čili situace dopadá hlavně na rozpočet a jeho sestavování pro příští rok.

KDO JE IVO ROVNÝ

- Je mu 53 let.

- Do pozice ředitele Fakultní nemocnice Brno nastoupil koncem dubna roku 2022.

- Sedmnáct let působil ve Fakultní nemocnici u svaté Anny a deset let pracuje ve Fakultní nemocnici Brno.

- Jeho lékařskou odborností je chirurgie.

- Ve volném čase jezdí na motorce, hraje golf, stará se o své psy.

Nechce se mi věřit, že by se krize nijak nedotkla chodu nemocnice…

Pozor. To jsou dvě různé věci. Pacientů se nedotkla, provozu samozřejmě ano. Všude, kde to jde, musíme přistupovat k úsporným opatřením. Například se snažíme využívat technologie s nízkou energetickou náročností. Také projektujeme opatření, která by mohla vést k dalším úsporám. Je to ale zdlouhavý a finančně náročný proces. Nemocnice jako taková nemá na investici do zateplení budov volné peníze. Musíme proto hledat vhodné dotační tituly, abychom vše zvládli převést z papíru do reality.

Kde bylo nutné v rozpočtu na příští rok kvůli energiím škrtat?

Takto snadné to není. Fakultní nemocnice Brno hospodaří s přibližně třinácti miliardami korun ročně. Více než polovinu tvoří mzdy. Další značnou část náklady na léčbu. Možnost úspor v rozpočtu je tudíž omezená, neboť provozní náklady tvoří relativně malou část. Výměna žárovek za LEDky nás opravdu nespasí. Musíme proto hledat spíše cesty, jak výhodněji nakupovat, šetřit ve spotřebě a nenavyšovat ji.

Lokalita u křížení Černovické ulice s řekou Svitavou v brněnském Komárově. Nově je v upraveném návrhu nového územního plánu města určená pro plánovanou městskou nemocnici.
Komplikace v projektu nové nemocnice v Brně: zastupitelé neschválili dotaci

S jakými dalšími problémy se kromě energetické krize aktuálně bohunická nemocnice potýká?

S nedostatkem kvalifikovaného i nekvalifikovaného personálu. Zdravotnictví je těžce podfinancované. To je všeobecně známý fakt. Práce v této oblasti zkrátka není adekvátně ohodnocená. Lidé pak jdou do komerčního sektoru. Nicméně i tam je problém. Přes veškeré krize se totiž celá společnost stále potýká s nedostatkem pracovní síly, nikoli práce. Marně přemýšlím, kde ti lidé jsou.

Utíkají do Rakouska?

Opravdu netuším. Vím ale, že mnozí se ze zahraničí vrací. Náklady na život významně vzrostly i tam. Pak se život i v cizině z ekonomického hlediska stává méně atraktivním. A zázemí domova naopak skýtá lepší podmínky. Ale to je pouze má domněnka.

Mohl by s podfinancovaním pomoci nadstandard ve zdravotnictví, jak jej popsal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek?

Předně upozorňuji, že hovořím jen a pouze sám za sebe, nikoho jiného. Nelze dlouhodobě poskytovat zdravotní péči v kapitalistických podmínkách za socialistických principů. Každá společnost by si měla určit, co je pro ni stěžejní a vymezit, co považuje za standard. Pacienti, kteří chtějí něco navíc, by měli mít možnost si to hradit. Tady v Česku tato možnost zatím chybí, což považuji za nešťastné. Je zde spousta lidí, jejichž ekonomická síla jim dává možnost platit za určitý typ péče. Musí však zároveň existovat robustní síť zdravotnických zařízení, které budou poskytovat standardní péči v neomezeném rozsahu. Věřím, že nadstandardní složka by byla ku prospěchu systému.

Takže nadstandard ano, ale nesmí znamenat horší standard?

Dalo by se to tak říci.

Do ředitelského křesla jste se dostal z pozice chirurga. Jak náročný byl přesun?

Nebylo to přímo z pozice chirurga. Již dříve jsem patnáct let pracoval na manažerských postech ve Fakultní nemocnici u svaté Anny, kde jsem byl lékařským náměstkem. Na podobné pozici jsem poté byl i v bohunické nemocnici a poslední tři roky dělal primáře na chirurgické klinice. Manažerské zkušenosti tudíž mám. Byť je to samozřejmě s ohledem na objem práce a spektrum činností skok.

Úrazová nemocnice v Brně.
Nezákonný nákup léčiv: Úrazová nemocnice v Brně dostala pokutu tři sta tisíc

Stíháte ještě operovat?

Snažím si erudici udržovat. Myslím, že by byla škoda tuto činnost opustit. I proto, že pozice ředitele je do jisté míry vrtkavá. Mít možnost vrátit se k řemeslu by si člověk měl zachovat.

Kdybyste měl svou vizi pro Fakultní nemocnici Brno popsat v několika větách, jak by zněly?

Nemocnice dosáhla určitých kapacitních možností. Ve stávajících podmínkách ji co do objemu a spektra poskytované péče nelze nadále rozvíjet. Nicméně je zde prostor pro optimalizaci a zlepšování toho, co již máme. To je má vize: zajistit, abychom zdravotní péči poskytovali efektivněji a s optimálním počtem zaměstnanců. Chci zároveň vytvořit to nejlepší zázemí pro pregraduální a postgraduální výuku a zajistit kvalitní podmínky pro klinický výzkum.

Jaké kontury má nejbližší budoucnost bohunické nemocnice?

V souladu s harmonogramem pracujeme na výstavbě nové porodnice, kde se bude koncentrovat péče porodnic na Obilním trhu a v Bohunicích. S tím souvisí i dva další, menší projekty. Stávající stravovací provoz čeká kvůli místu pro novou porodnici částečná demolice a rekonstrukce. Zároveň řešíme centralizaci povozu nemocniční lékárny a jejího zázemí. Současné prostory jsou totiž v havarijním stavu. Část budovy, v níž lékárna sídlí, má špatnou statiku.

V jaké fázi se výstavba nové porodnice nachází?

Dokončuje se projektovaní dispozic zdravotnických provozů a technologií a dokumentace pro zahájení povolení pro výstavbu.

Kdy by stavaři mohli poprvé kopnout do země?

V roce 2024.

Lokalita u křížení Černovické ulice s řekou Svitavou v brněnském Komárově. Nově je v upraveném návrhu nového územního plánu města určená pro plánovanou městskou nemocnici.
Komplikace v projektu nové nemocnice v Brně: zastupitelé neschválili dotaci

Z toho, co jste si pro svou misi vytyčil, co se již povedlo?

Obklopil jsem se lidmi, kteří mou vizi přijali a ve stejném duchu se snaží konat i ve svých úsecích. Vedení Fakultní nemocnice Brno táhne za jeden provaz. Pracuje jako tým.

S čím naopak zatím spokojený nejste?

Mezery vidím v mezilidské komunikaci. Ať už na úrovni mezi nadřízeným a podřízením, nebo stejně postavenými kolegy. Je zde prostor pro zlepšení. Stejně tak ne všichni lidé mají pocit sounáležitosti s celkem. Proto se snažíme budovat firemní kulturu, která to změní a odrazí se v myšlení lidí. Rád bych, aby zaměstnance práce bavila, byli na ni hrdí a dělali ji ve prospěch svého úseku i celé Fakultní nemocnice Brno.

Doposud v nemocnici firemní kultura nefungovala?

To netvrdím. Pouze v této oblasti vidím prostor pro zlepšení. Máme za sebou velmi těžká období. Covid mnohé výrazně poznamenal. A odráží se to v celé společnosti. V chování lidí, ve zvycích, vůli pracovat či nepracovat, dělat a nedělat změny. Patrně jsem přišel k určitému stavu mysli, který nebyl ideální. Zdravotnické provozy totiž covidová krize zasáhla snad nejvíce a s nejdelší prodlevou. Stále s ní bojujeme, stále pociťujeme její dopady. Ono se to do chování i myšlení musí promítnout. Mou snahou je dát zaměstnancům směr, kterým by mohli upřít svou pozornost a zájem.

Řád milosrdných bratrů připravuje výstavbu polyfunkčního domu ve Vídeňské ulici v brněnských Štýřicích.
Milosrdní v Brně chtějí stavět byty: Investujte do nemocnice, říká její ředitel

Dohnali jste již veškeré odložené operace z doby covidové?

Ani zdaleka. Především u dlouhodobě plánovaných operací, jako jsou totální endoprotézy, je manko obrovské. Dalo by se říci, že dokonce nedostižitelné. Lze pouze zkracovat dobu čekaní. Ta dnes u výměny kyčle činí tři roky.

Jak po covidových letech hodnotíte letošní sezonu respiračních onemocnění?

Poslední velká covidová vlna byla na jaře. Pak to byly spíše vlnky, přičemž v těchto týdnech by měla přijít další. Nicméně počasí je teplé, což nám hraje do karet. Co se týče chřipky, nevnímám výrazný nárůst pacientů nebo neschopenek ze strany personálu.

Věříte, že to nejhorší z covidu je za námi?

Doufám v to.