Před rozhodnutím, z čeho vlastně zaplatit nezbytnou investici pro rozvoj a fungování obce, na Břeclavsku stojí také v Bavorech a Nikolčicích či v obcích Vavřinec, Žďárná a Suchý na Blanensku. „Jsme v pasti. Nicméně tento projekt neděláme do šuplíku. Jde o věc, která je potřeba, a která bude lidem sloužit sto až sto padesát let. Podpora státu je sedmdesát procent. Ovšem i přesto je ten zbytek taková darda, že nevím, jak to utáhneme,“ přiblížil starosta Boleradic Antonín Vejvančický.

Ministerstvo životního prostředí posílá společně se Státním fondem životního prostředí do této oblasti každoročně miliardy korun. Loni bylo k dispozici i asi dvě stě padesát milionů korun na projektovou přípravu, kterou si mezi sebou podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení ministerstva rozdělily desítky obcí. „Výzva na podporu staveb kanalizací a čistíren bude vyhlášena v červenci. Kromě sedmdesátiprocentní dotace z evropských prostředků nabídneme menším obcím i výhodnou půjčku z prostředků Státního fondu životního prostředí,“ zmínila Pospíšilová.

Zároveň poznamenala, že především pro menší obce není centrální řešení vždy nejvhodnější. „A to ani při stoprocentní evropské dotaci, neboť malý počet připojených obyvatel není schopný zajistit prostředky pro obnovu majetku, projekty tedy nejsou ekonomicky návratné. Pro tyto případy máme k dispozici výzvu na podporu soustavy decentralizovaného čištění odpadních vod,“ poradila mluvčí ministerstva.

Obdobně jako v Boleradicích jsou na tom také v Nikolčicích. „Na začátku zpracování projektové dokumentace byly odhadované náklady kolem pětašedesáti až sedmdesáti milionů korun. A dneska nám z toho vylezlo sto čtyřicet, což je katastrofa,“ kroutil hlavou tamní starosta Karel Rainet.

Čistírny a kanalizace v malých obcích
- Boleradičtí mají hotové stavební povolení a provádějí poslední fázi projektu kanalizace.
- Nikolčičtí mají zpracovanou projektovou dokumentaci pro územní řízení a budou zpracovávat projekt pro stavební povolení. Před nimi je ještě schvalování nového územního plánu, který má umožnit výstavbu čistírny na jiném místě v katastru obce.
- Bavorští jsou ve fázi výběrového řízení. Mají vybraných 14 firem, připojovat se budou na čistírnu v Dolních Dunajovicích.
- Obce Žďárná a Suchý mají nachystaný projekt v režii Svazku vodovodů a kanalizací a mají vysoutěženou i stavební firmu. Nyní čekají na vypsání státní dotace.
- Vavřinečtí společně se Svazkem vodovodů a kanalizací připravuje projekt, který se dotkne čtyř místních částí. Dohromady v nich žije zhruba devět set lidí. Současně s novou kanalizací plánují Vavřinečtí také přeložku a výměnu starých vodovodních řadů.

Plánování jednoznačně nejnákladnější akce v dějinách obce se tak komplikuje. „Máme roční rozpočet kolem dvaceti milionů korun. Jakékoli financování vidím hodně černě. I kdybychom získali dotaci, zbyly by na nás desítky milionů korun. Tak malým obcím, jako jsme my, se banky zdráhají dát úvěr,“ zamýšlel se nad možným řešením Rainet.

Pokuty z ministerstva

Vrásky na čele kvůli kanalizaci přibývají i Romanu Studénkovi, starostovi z Bavor, které leží v chráněné krajinné oblasti Pálava. „I já se bojím problémů s penězi. Předběžný rozpočet jsme loni v listopadu měli vyčíslený na sto milionů bez daně. Máme roční rozpočet šest milionů. To je hrůza,“ uvedl starosta.

Obce jsou podle vyjádření starostů jako v kleštích. Pravidelně jim ve schránce přistávají pokuty z ministerstva životního prostředí za vypouštění odpadních vod a lidé na sebe nezřídka začínají i udávat.

Jednou z posledních obcí v Moravském krasu, která nemá vlastní čistírnu odpadních vod a kanalizaci, je Vavřinec na Blanensku. To se má v nejbližších letech změnit.

Do nové čistírny pod Vavřincem budou proudit splašky také z částí Veselice, Suchdol a Nových dvorů. Projekt je podle vavřineckého starosty Petr Nečase ve fázi přípravy pro územní řízení. A nebude to nic jednoduchého a levného. „Naše místní části jsou od sebe dost vzdálené. Navíc leží na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Pro čištění odpadních vod proto máme přísnější podmínky. Pod obcí se nachází unikátní jeskynní systémy. Zatím máme udělenou výjimku, ale takto to nejde řešit donekonečna,“ uvedl Nečas.

Počáteční odhad nákladů byl kolem sto dvaceti milionů korun. Už nyní je jasné, že to bude ale mnohem víc. „Část pokryjí dotace. Věříme, že nemalou měrou nám pomůže stát. Ležíme v chráněné oblasti a máme přísnější pravidla na čisticí technologie, které obec naší velikosti nemůže ufinancovat sama,“ dodal vavřinecký starosta.

Na téměř čtvrt miliardy korun pak na Blanensku vyjde výstavba společné čistírny odpadních vod a kanalizace mezi obcemi Žďárná a Suchý. „Pokud vše dobře dopadne a dotaci získáme, mohlo by se už v lednu nebo únoru začít stavět. Výstavba potrvá dva roky. Ve zmíněných obcích ještě počítáme souběžně s obnovou vodovodu,“ upřesnil tajemník Svazku Petr Tioka.