I ve studeném dni se po náměstí prochází a u stánků zastavují hloučky lidí. Nechybí ani výletníci. Někteří se přijeli jen podívat, další měli slavnostní osobní důvod. „Do Mikulova jezdíme často hlavně v létě, v zimě jsme tu vlastně poprvé. A měli jsme k tomu mimořádný důvod, dopoledne jsme byli na křtinách mého synovce a teď se jdeme podívat na trh a do městečka. Vzhledem k počasí se tu tentokrát cítím jako doma,“ usmíval se Filip Nováček, který přijel z Vysočiny. Jarmark se mu líbí. „Přijde mi mnohem zajímavější než megalomanské trhy bez atmosféry ve velkých městech. Tady je atmosféra pěkná, líbí se mi, že tu nejsou komerčně laděné,“ pochvaluje si Nováček.

Spokojená je i další návštěvnice. „Trh je malebný, příjemně mě překvapil. Je vidět, že tu jsou hlavně lidé z Mikulova a okolí, kteří ukazují, co umí. Mikulov mám ráda, protože je to kouzelné město. V zimě jsem tu vlastně poprvé, obvykle jezdím na vinobraní a podobně. Teď jdeme na procházku, podívat se, jak město vypadá, když tu nejsou davy lidí,“ plánuje odpolední program Marie Třísková.

Stánkaři mezitím podupávají v zimě, občas někoho obslouží a další zákazníky spíš vyhlíží. U stánku bílovického Sklípku u Terezky se zastavují i ti, kdo si nechtějí nebo nemohou dát svařené víno. „Nabízíme vedle svařáku a kávy také teplé limonády. Děláme domácí limonády většinou samozřejmě studené, ale v zimě přijde k duhu i teplá,“ vysvětluje Tereza Balounová. Na mikulovském jarmarku má stánek poprvé. „Chtěli jsme vyzkoušet zimní sezonu a jsme docela spokojeni, hlavně jsme rádi, že se nám podařilo postavit stánek, což v tomhle počasí nebylo úplně jednoduché,“ usmívá se mladá šéfka vinotéky a nalévá dalšími zákazníkovi teplou limonádu.

Pravidelně se naproti tomu v Miklově zastavuje Dušan Kročil se svým kořenářským stánkem. „Už tady máme své zákazníky, vedle místních i návštěvníky, protože do Mikulova se sjíždí celá republika. Nikdy se ale nedá předem odhadnout, o co budou mít lidé největší zájem. Zrovna dneska kupují věci na vaření, od vanilky po papriku a směsi do gulášů. A samozřejmě čaje na nachlazení, to asi kvůli počasí,“ vypočítává Kročil.

Pozornost návštěvníků se mezitím obrací k pódiu. Přichází totiž děti z mateřských škol se svými vystoupeními. Moderátor od jedné z holčiček vyzvídá, zda už poslala dopis Ježíškovi. „Už ho mám napsaný a leží za oknem. Ježíšek si ho asi brzy vyzvedne a mám tam tolik přání, že to ani nejde říct,“ odpovídá malá Julinka na další zvědavá otázky. Pak už se děti dávají do zpěvu a rodiče a babičky vytahují mobilní telefony, aby jejich vystoupení zaznamenali. Na další písničku přichází k mikrofonům na kraji pódia další malí sólisté. Jeden klučina na kluzkém povrchu nejdřív upadne, ale pak si ale hned vezme od učitelky svůj triangl a soustředěně poslouchá. A v pravou chvíli do zvonivého zpěvu spolužáků s vážným výrazem přidává svoje cinknutí. Pod pódiem přibývá posluchačů, usmívají se, povídají nad kelímkem svařáku a po každé písničce dětem tleskají.