Proč se vydávají do Slavkova u Brna na jednu z největších rekonstrukcí bitev v republice, lidé vědí. Právě tam se totiž v roce 1805 uskutečnila slavná bitva tří císařů. O víkendu se však konaly ukázky manévrů napoleonských vojsk už poněkolikáté také v Mikulově a letos poprvé i ve Valticích. To může být svým způsobem zavádějící. Napoleonova armáda tam totiž podle historických pramenů nikdy krev neprolívala.

„Francouzi Břeclavskem dvakrát skutečně táhli. Dokonce tady docházelo i k menším bitvám. V roce 1805 po bitvě u Slavkova došlo k menší zarážce u Lanžhota mezi ustupujícími Rakušany a Francouzi. V roce 1809 se bojovalo zase u Drnholce,“ uvedl na pravou míru dějinná fakta ředitel Státního okresního archivu Břeclav Miroslav Svoboda.

Jak dodal, v Mikulově jak v roce 1805, tak i v roce 1809 Napoleon alespoň skutečně byl, i když tu neválčil. Spojitost napoleonských vojsk s Valticemi je ovšem podle něj jenom nepřímá. A to díky Janovi prvnímu z Lichtenštejna, kterému v té době město patřilo.

„Jan byl významný rakouský vojevůdce, kterého Napoleon uznával. Francouzi měli příkaz na jeho panstvích neřádit a nerabovat. Díky tomu byly Valtice trošku ušetřené,“ připomněl Svoboda.

„Ve valtickém muzeu sice stojí, že tam Napoleon byl patnáctého listopadu 1805, já si ale myslím, že tomu tak není. Valtice neleží na trati Brno – Vídeň a už vůbec tam nemohl být patnáctého, protože v tu dobu šla vojska přes Znojmo,“ kroutil hlavou.

I přes tato historická fakta se však lidé z Projektu Austerlitz rozhodli na neděli vojenské ležení z mikulovské zámecké zahrady s desítkami dobrovolníků v dobových uniformách přestěhovat do té valtické. Kvůli trávníku.

„Správa mikulovského zámku tvrdí, že by se v zahradě takové akce konat neměly. Říká, že po nás zůstal nepořádek a že jsme poškodili trávník. Přitom už v neděli večer po akci bylo vždy všechno tak, jako před ní,“ nechal se slyšet Miroslav Jandora z Projektu Austerlitz, který se zabývá přípravou vzpomínkových akcí z období napoleonských vá­lek.

„Smířili jsme se s tím. Proti Mikulovu nemůžu říct nic špatného. Občas se mi ale zdá, že jsou některá zařízení oproti zahraničí zakonzervovaná. Když jsme chtěli v Mikulově vytvořit napoleonskou expozici, tak nám řekli, že nemají místo. Mám za to, že by se určitě našlo. Ale chápu, že mají vlastní filosofii. Otázka je, co bude pro veřejnost zajímavější,“ zamýšlel se Jandora.

Že bylo vojenské ležení v mikulovské zámecké zahradě pro turisty atraktivní, ředitel tamního regionálního muzea Petr Kubín nepopřel.

„Pobyt aktérů měl však neblahý vliv a devastační účinky na kvalitu trávníku. V případě, že bylo sucho, tak se nám trávník nepovedlo do konce sezony nikdy uvést do původního stavu. Nikdy se nám také nepodařilo pořádně vyhrabat slámu, a to nepůsobilo vůbec dobře,“ osvětlil Kubín důvody, kvůli kterým vojenské ležení v zahradě letos nevyrostlo.