Proti rozsudku je možné se dovolat k Nejvyššímu soudu. Aleš Linhart, advokát Nadace knížete z Lichtenštejna, ihned po skončení přelíčení potvrdil, že tak i učiní. „Rozhodnutí nás nepřekvapilo, soudy rozhodují v zásadě pořád podobně a pořád nechtějí slyšet naše argumenty, jakože jsou zjevné a jasné. Schválně rozhodují tak, jak rozhodují. Samozřejmě plánujeme dovolání tak, jako i v jiných případech,“ okomentoval po skončení jednání Linhart.

Zmínil, že pokud ani dovolání k Nejvyššímu soudu nedopadne ve prospěch jeho mandantů, podá Nadace opět i ústavní stížnost. „Aktuálně jich je k Ústavnímu soudu podaných osm,“ upřesnil právník knížecího rodu.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Rozhodnutí z úst soudce Libora Daňhela naopak nepřekvapilo právní zástupce všech čtrnácti žalovaných institucí. Byla mezi nimi i Eva Slabotínská, právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Žalobci se obrátili se svými nároky na nezávislý soud s tím, že se soud jejich nastolenými spornými otázkami zabýval, posoudil je a vyhodnotil je tak, že právní názory, které byly prezentovány, jsou nedůvodné. Máme za to, že rozsudky, které nalézací soudy vydaly, přispěly k posílení právní jistoty stávajících vlastníků nemovitých věcí, tedy i státu,“ uvedla Slabotínská.

Princ Constantin z Lichtenštejna.
Princ Constantin z Lichtenštejna: Nejde nám o peníze, bojujeme za spravedlnost

Neočekává ani, že by cokoli změnilo dovolání k Nejvyššímu soudu. „S ohledem na dosavadní existující vydaná rozhodnutí v obdobných věcech u Nejvyššího soudu takový postup neočekáváme, nicméně dokud dovolací soud nerozhodne v konkrétní věci, tak to samozřejmě nelze úplně předjímat. Ale očekáváme, že se žalobci obrátí na Nejvyšší a potažmo i Ústavní soud,“ řekla právnička.

Soudce Daňhel svým rozhodnutím prakticky potvrdil závěry soudu prvního stupně z Břeclavi. „Odvolání se zamítá. Soud nemůže zpochybnit konfiskace a není oprávněn zkoumat jejich správnost. Dekrety již nelze otevřít,“ shrnul soudce.

Dva rodinné domy v Hraniční ulici v břeclavské místní části Poštorná ustoupí budoucímu obchvatu. První z nich již šel k zemi.
Lesy nebo Lichtenštejni? Víme, jak je to s pozemky pro obchvat Břeclavi

Výsledek jednání nepřekvapil ani Michala Růžičku, mluvčího Nadace knížete z Lichtenštejna. „Nepřijel jsem do Brna komentovat rozsudek dnešního odvolacího soudu. Již předem bylo zřejmé, jak dopadne. Jednotlivé české soudy kopírují rozhodnutí jeden od druhého a postup je stále stejný: důkazy Lichtenštejnů nejsou vůbec přijímány k projednání na základě tvrzení, že je dnešní soudy zkoumat nemohou,“ zareagoval Růžička.

Spor se tak podle něj rozhodne nejspíš až na mezinárodní úrovni. „V řízeních na území České republiky docházelo a dochází k závažnému porušování lidských práv. Nejzákladnějším, zásadním a nesporným principem mezinárodního práva je skutečnost, že žádný stát nemůže zabavit majetek občana neutrálního státu bez náhrady, přičemž každý takový zábor majetku musí být napadnutelný ve spravedlivém procesu před soudy, které jsou oprávněny zkoumat všechny skutkové a právní otázky,“ dodal mluvčí Nadace.

Záhonům v lednickém zámeckém parku dominuje červená a bílá barva. Z květin pak begónie.
Zámky v Lednicko-valtickém areálu čeká propouštění. Důvod? Méně peněz od státu

Zástupci rodu se ke krajskému soudu odvolali poté, co loni v únoru Okresní soud v Břeclavi zamítl jejich žádost o náhradu škody a navrácení majetku, který podle slov právníka Nadace Aleše Linharta užívá český stát neoprávněně. Soudkyně okresního soudu Hana Dobišarová tehdy zamítla žalobu s tím, že je nedůvodná.

Nadace dlouhodobě tvrdí, že jí český stát majetek zabavil nezákonně na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalovaní oproti tomu považují rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně i právně správné a navrhli jeho potvrzení. Odvolání považují za neopodstatněné.

Zdroj: Youtube

Žalobci se domáhali nároků proti čtrnácti žalovaným. Rozsudek si do Brna přijeli vyslechnout zástupci všech žalovaných stran.

Nadace knížete z Lichtenštejna opakovaně poukazuje na to, že kníže František Josef II. nebyl Němec a nikdy neměl německou národnost. Tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnského knížectví a hlavou suverénního neutrálního státu. Konfiskace majetku tak podle ní byla nezákonná.

NEPŘEHLÉDNĚTE: VIDEO: Tanec s bagrem. Kvůli obchvatu Břeclavi je zbouraný první dům

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Spor Lichtenštejnů s českým státem:

  • Knížecí rod Lichtenštejnů usiluje v České republice o navrácení zhruba 60 tisíc hektarů polí a lesů a o pět zámků. A to včetně Lednice a Valtic na Břeclavsku, Bučovic na Vyškovsku či Velkých Losin na Šumpersku.
  • Jen na Břeclavsku usiluje Nadace knížete z Lichtenštejna kromě zámků ve Valticích a Lednici také o 10 tisíc hektarů polí a lesů. Jsou mezi nimi i ty, přes něž má v budoucnu vést obchvat Břeclavi. Neusiluje naopak například o břeclavský zámek, pozemky Mendelovy univerzity, majetek církví či pozemky, nad nimiž vedou železnice a dálnice.
  • Před české okresní soudy putovalo v roce 2018 rovných 26 žalob.
  • Krajský soud v Brně letos na podzim řeší nebo řešil dva případy, v nichž figurovalo jméno Františka Josefa II. a jeho potomků. Kromě sporu o pozemky a zámky na Břeclavsku se zabýval ještě i kauzou z Prostějova. V tomto případě však český stát žaloval Lichtenštejny. Důvodem byl zápis v katastru nemovitostí, v němž do dnešní doby jako vlastník některých pozemků figuruje František Josef II. coby předchůdce Nadace knížete z Lichtenštejna a současného vládnoucího knížete Hanse Adama II. Krajský soud tento sport rozhodl v úterý 17. října, když odvolání zamítl, a potvrdil tak rozsudek soudu prvního stupně v Prostějově.
  • Původní spor o les u Říčan je pak před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.