První diváci parkují svá auta na blátivém poli poblíž rybníka už před sedmou hodinou ráno. „Výlov sice oficiálně začne až za půl hodiny, chceme ale dobře vidět. Rybáři se navíc chystají už teď. Vzal jsem s sebou celou rodinu, nejvíc se však těšil desetiletý syn. Večer skoro neusnul a ráno si sám nachystal budík, abychom náhodou nezaspali," vykládá Jiří Kaplan, který k rybníku u Ivaně přijel i s manželkou, synem a pětiletou dcerou Pavlou.

Ani ta se při výlovu rybníka nenudí. Cestu k němu totiž lemují desítky stánků. Kromě různých především rybích pochutin tam obchodníci nabízejí i hračky nebo ručně vyráběné šperky. „Nejvíc se však těším na kolotoče. Táta slíbil, že mě vezme na houpačky," těší se dívka.

Něco zahřátí?

To už však návštěvníci zaslechnou první hlasité šplouchání. Nejsou to však skákající ryby, ale samotní rybáři, kteří se je pomocí úderů dlouhými bidly do vodní hladiny snaží nahnat do nejhlubší části téměř vypuštěné nádrže. „Rybáře obdivuju, v tomto počasí, po kolena v bahně a ještě kolem sebe šplíchají ledovou vodu. Určitě musí mí připravenou nějakou slivovici na zahřátí," zamýšlí se Petr Syrovátka, který na výlov přijel z Mikulova. „Rodinu jsem nevzbudil, ale je to možná lepší. Mám tu spoustu známých a počítám, že si s nimi dám nějaké to pivo. Manželka pro mě přijede až odpoledne. To už budu mít nakoupeno, tedy samozřejmě dva kapry, jak jsem dostal za úkol," směje se muž.

V půl osmé ráno pohořeličtí rybníkáři zahajují samotný výlov. Asi čtyřicítka mužů i žen pracuje přímo v rybníce. Někteří z nich jsou na malých člunech, ze kterých do vody spouštějí takzvaný nevod. Tedy obří síť, která je na spodní straně zatížená tak, aby kopírovala dno rybníka. „Táhněte, a ty Tondo, pořádně do té vody mlať," zní pokyny, které uděluje muž stojící na jednom ze člunů. „To bude velitel výlovu. Toho musí všichni poslouchat," poučuje syna Kaplan.

Do práce se zapojuje i menší bagr, který pomáhá rybářům z břehu držet síť napnutou a především ji stahovat blíže ke břehu. Spodní část nevodu klouže po dně, zatímco vrchní mají v rukou rybáři na lodích pomalu obkličujících tuny kaprů, amurů, línů nebo tolstolobiků. A nastává nejdůležitější část práce pro muže a ženy s bidly. „Teď musí zahnat co nejvíce ryb do nevodu. Ten se pak uzavře u břehu se vytáhne speciálním jeřábem. Od tam už se ryby nedostanou a my je můžeme začít třídit. Podle velikosti i druhů," popisuje ředitel společnosti Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Právě tato firma se o jeden z největších rybníků na jihu Moravy stará.

Teď i na Vánoce

Většina vylovených ryb skončí v sádkách. „Některé prodáme ještě do listopadu, část už poputuje na vánoční trh. Lidé si je samozřejmě mohou koupit i tady, přímo na výlovu," popisuje ředitel.

Milovníci rybích pokrmů na akci seženou všechny druhy sladkovodních ryb vyskytujících se v našich vodách. „Nabízíme například cejny, candáty, štiky i sumce. A to jak čerstvé, tak různě upravené. Například nakládané nebo uzené, lidé tu seženou i různé rybí speciality," vypočítává Osička.

On samotný však dává přednost rybě jedné. „A to té u nás nejoblíbenější a nejpěstovanější. Miluju kapra, a to připraveného na jakýkoliv způsob," přiznává muž.

Samotný zásah trvá asi hodinu a půl. Pak si vyčerpaní a promoklí rybáři mohou na chvilku odpočinout. Ale ne na dlouho. Po obědě je čeká ještě jeden výlov a druhý den další. „Asi tu budeme ještě v pondělí. Celkem z Vrkoče získáme asi tři sta tun ryb," dodává Osička.