Dvacetiletá Helena byla ze svého šéfa v kulturním centru nešťastná. A nebyla sama, spolu s ní tam pracovala ještě o dva roky starší Monika. Jejich o patnáct let starší šéf nevynechal jedinou příležitost, jak přivést dívky do rozpaků. Podrobně jim vyprávěl o své přítelkyni, rozebíral do detailů svůj milostný život, případně erotické historky celebrit, se kterými se údajně znal.

Nechutné vtipy

„Obě se nás postupně pokusil pozvat na skleničku k sobě domů, a když u obou pohořel, začaly být jeho poznámky ještě nepříjemnější než předtím. Liboval si například v hodně nechutných vtipech a žádné výmluvy, že máte práci nebo že to už znáte, na něj neplatily,“ vzpomíná Helena.

Nakonec nenašla jiné řešení než opustit práci, která jí jinak vyhovovala, a hledat si jiné místo. „Za ty řeči mi to nestálo,“ říká.

Zákoník práce České republiky jasně stanoví, že každý zaměstnanec má právo na rovné zacházení, a výslovně zakazuje jakoukoli diskriminaci. Přesně také vymezuje, jak chápat výraz obtěžování: „Jednání, které je zaměstnancem vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího či zneklidňujícího prostředí na pracovišti.“

Studie agentury GFK z roku 2003 zjistila, že některou z forem pracovní šikany v České republice pocítilo na vlastní kůži sedmnáct procent populace starší 14 let. Počet těch, kdož pracují „pouze“ s nepříjemnými kolegy, bude přirozeně o dost vyšší.

Každý zaměstnanec má ze zákona právo na klid na práci a rovné zacházení. Domáhat by se ho měl hlavně na zaměstnavateli. Další instancí je inspekce práce, následují odbory, a teprve pak soud. Je-li zaměstnanec členem odborů, může požádat o bezplatnou právní pomoc příslušný svaz v pražské centrále.

Vina může být i v nás

Jenže soudit se, případně opouštět místo pokaždé, když vám váš kolega nesedne, není vždy ideálním řešením.

O vzájemném nesouladu mohl rozhodnout negativní dojem z člověka, který jste si vytvořili při prvním setkání a zatím jste neměli možnost ho napravit. Překonat špatný začátek nebývá jednoduché a chce to čas. Pokud se jedná o kolegu, který s ostatními dobře vychází a problém má pouze s vámi, je nejvhodnější si s ním na rovinu promluvit, věci si vyjasnit.

„Vhodné je se na schůzku předem připravit, snažit se být co nejkonstruktivnější a na kritiku nereagovat emocionálně. Některé problémy vyřešit lze, některé však nikoliv,“ říká psycholožka a personální konzultantka Soňa Vančová.

V případě, že je příčinou neshod styl práce a způsob plnění či neplnění pracovních povinností, to obvykle vyřešit lze.

„Jakmile se však jedná o problém nekompatibilních osobností, tam se již řešení hledá hůře. Východiskem by mohlo být, že se dotyční lépe poznají a naučí se akceptovat osobnostní rysy toho druhého,“ domnívá se psycholožka Vančová.

Co však se situacemi, ve kterých vám kolega skutečně a prokazatelně dělá ze života peklo? Dává vám najevo, že jste neschopní, pod vymyšlenými záminkami si na vás stěžuje, netlumočí vám pracovní vzkazy a podobně?

„Zášť nebo nenávist může vyústit až do situace, kdy jeden kolega systematicky šikanuje druhého za účelem jej vyštvat. Nejlepší je tuto situaci řešit se svým nadřízeným,“ domnívá se psycholožka.

Pokud nadřízený zná své pracovníky a je s nimi v častém kontaktu, má na celou věc objektivnější pohled a také předpoklad pro to, aby ji řešil s určitým nadhledem.

Může se stát, že po vyslechnutí obou stran odhalí příčinu šikany, nad kterou se doposud šikanovaný trápil.

Nemlčte, braňte se

Obzvlášť nepříjemní jsou také spolupracovníci, kteří si přivlastňují všechny zásluhy na úspěšně splněném úkolu. Nemusí jít pouze o vysokoškolského docenta, který práci celého výzkumného ústavu podepíše pouze svým jménem a měsíce výzkumu ostatních shrne pod neutrální „a spol“.

Stačí kolega, který na poradě opakovaně vykládá, kolik práce mu dalo přijít na důležitý zlepšovací návrh, a vy přitom prokazatelně víte, že to byl váš nápad, a pracovní pohoda je pryč.

Řešení je v takovém případě jediné: nemlčte. Pokud víte, že váš spolupracovník si rád přisvojuje práci jiných, připravte se předem.

Každý svůj nápad si zapište, e-mailem o něm informujte některého z vedoucích či kolegů, starou e-mailovou korespondenci si schovávejte a hlavně se nebojte důrazně ozvat, až zase začne před šéfem mluvit o „svém“ nápadu.

Nepříjemní jsou i kolegové, kteří si na všechno a na všechny neustále stěžují a ve všem vidí problém. Poslouchat každý den litanie o neschopném šéfovi, nízkém platu, špatném jídlu v závodní jídelně a hloupé sekretářce vyčerpá každého.

Obranou proti chronickým stěžovačům je zaujmout opačný postoj. Odpovězte s úsměvem, že vám připadá šéf naopak jako člověk na svém místě a na obědě jste si pochutnali.

Je pravděpodobné, že stěžující si kolega si po čase najde jinou oběť.