Prvenství, o které nikdo nestojí. Takové si mezi všemi okresy v Jihomoravském kraji suverénně drží Břeclavsko. Řeč je počtu potvrzených případů onemocněním Covid-19. Přestože se okres teprve před pár dny přehoupl přes hranici stovky případů, v přepočtu na sto tisíc obyvatel jde o číslo jednoznačně nejvyšší. Důvodů je podle Renaty Ciupek, ředitelky protiepidemického odboru brněnské krajské hygienické stanice, hned několik.
„Jedním faktorem je rozhodně zřízení odběrového místa, tedy stanu, který se nachází u břeclavské nemocnice. Dalším pak fakt, že se jedná o příhraniční okres, kde je poměrně velká fluktuace lidí. Počet pozitivních případů je odrazem toho, že zde vede hlavní trasa na jih. Ani Znojemsko, ani Hodonínsko rozhodně nejsou tranzitními okresy,“ zdůvodnila.
Podobného názoru je i ředitel břeclavské nemocnice Petr Baťka. „Důvodem je jedině to, že hodně testujeme. Z celého Jihomoravského kraje má Břeclavsko jednoznačně nejvyšší protestovanost. Jen k úternímu dni jsme odebrali celkem 1975 vzorků,“ vyčíslil Baťka.
Počet potvrzených případů koronaviru na Břeclavsku podle Ciupek není zarážející či znepokojivý. „V prvních čtrnácti dnech, kdy se Covid-19 začal šířit, měli pozitivně testovaní vždy návaznost na zahraničí. A to nejen na Itálii či Rakousko, ale i vzdálenější dovolenkové země. Vrátili se z jihovýchodní Asie, z různých plaveb na lodích a podobně,“ vyjmenovala Ciupek.
Následky těchto případů podle ní nyní na Břeclavsku dobíhají. „Za poslední tři čtyři týdny zcela převažují mezi zjištěnými pozitivním případy další rodinní příslušníci či spolubydlící. Rozhodně tedy ne třeba lidé, kteří byli jen nakoupit někde v hobby marketu. Daří se nám je aktivně vyhledat. Jde o lidi, kteří z třiaosmdesáti procent nemají žádné obtíže a léčbu zvládají doma,“ uklidnila ředitelka.
Vývoj pandemie koronaviru sleduje i mikulovský starosta Rostislav Koštial. Právě jeho město je tím, přes které do uzavření hranic proudily tisíce dovolenkářů z jihu. „Čekal jsem, že u nás případů bude přibývat. Hlavně proto, že řada Mikulovanů vyrazila na hory do Itálie. Období, kdy jsme chránění, je ale dlouhé. Další vlnu proto neočekávám,“ okomentoval Koštial.
Jedním z téměř dvou tisíc lidí, kteří projeli testovacím stanem u břeclavské nemocnice, je i důchodce Pavel z Břeclavska. „Na oddělení ORL jsem se krátce potkal se sestřičkou, které vyšel později pozitivně test na Covid-19. Pouze jsem jí předával kartičku zdravotní pojišťovny,“ popisoval Pavel.
O tom, že bude testovaný, ho informovala nemocnice. „Zavolali mi a řekli, co se stalo. Zdůraznili, že se mám držet doma v karanténě. A že mám sledovat svůj zdravotní stav. Patnáctý den mi pak telefonovali, abych přijel autem k nemocnici, kde mě otestovali. Naštěstí negativně,“ přiblížil důchodce.
Denně otestujeme padesát lidí, říká vedoucí odběrového místa v Břeclavi
Je vedoucí týmu zdravotníků, kteří ve stanu u břeclavské nemocnice každý den v osmihodinových směnách odebírají vzorky testů na koronavirus. O své nevšední práci nyní Simona Jochmanová promluvila v rozhovoru do Deník Rovnost.
Jak vlastně ve stanu testujete?
Odebíráme biologický materiál z horních cest dýchacích, přesněji výtěr z nosohltanu, přes nosní dutinu. A výtěr ze střední části hltanu přes ústní dutinu.
Co se pak stane se vzorky?
Ukládáme je do testovacího média a dvakrát denně odvážíme do laboratoře. Odběr provádíme přes okno osobního auta. Lidé z něj tedy ani nevystupují. Stan je průjezdný jedním směrem. To koordinuje městská policie.
Kdy mají lidé výsledky testů?
Výsledek dostanou maximálně do dvaasedmdesáti hodin od odběru. V případě, že je pozitivní, kontaktuje pacienta hygiena. V případě, že negativní, pak obdrží sms zprávu z naší nemocnice.
Kolik lidí denně testujete?
V průměru asi padesát. Nejvíce odběrů míváme v pondělky a pátky. O víkendech a ve svátky naopak jezdí lidí výrazně méně.
Kolik času odběr vezme?
Ne více než pět minut. Nestalo se nám, že by lidé na odběr dlouho čekali.
Jsou lidé ukáznění?
S výraznějšími obtížemi jsme se nesetkali. Občas se ale stane, že lidé chtějí jít do stanu pěšky nebo na kole. V takovém případě zasahují strážníci a lidem vysvětlí, že takto odběr možný není.
Jak se vám pracuje v bezpečnostních oblecích?
Je v něm velice náročné pracovat. V chladném počasí oblek nechrání před chladem a ani nezahřeje. Naopak v teplém počasí nevětrá. Ze začátku nám tedy bývala zima. Nyní se teploty během dne mění o desítky stupňů. Je proto důležité dobře zvážit při ranní oblékání, co si pod overal vlastně obléct.
A co dýchání s respirátory?
I to je náročné. (úsměv) Po osmihodinové směně často každý z nás tráví několik hodin v přírodě a zhluboka dýchá… (úsměv)
Jak dlouho trvá oblékání?
Ne dlouho, tak pět minut. Náročnější je spíš svlékání. Musíme přísně dodržovat všechna pravidla, abychom nekontaminovali sebe a své okolí.
