VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nedostatek doktorů? Máme vážný problém, říká šéf lékařské komory Klanica

Břeclav – Čtyřiašedesátiletý lékař a předseda České lékařské komory na Břeclavsku Karel Klanica předpovídá regionu blížící se chvíle, kdy se nedostatek doktorů stane kritickým. Dotkne se především obyvatel menších obcí. Někteří lékaři a současně penzisté navíc počátkem roku zavřou své ordinace kvůli povinnému nástupu elektronických receptů. „Pokud ve větším přestanou fungovat ti v důchodovém věku, ambulantní sféra se zhroutí. Velký význam hraje i nešťastný systém postgraduálního vzdělávání,“ říká Klanica o nedostatku doktorů.

3.12.2017
SDÍLEJ:

Předseda České lékařské komory na Břeclavsku Karel Klanica.Foto: Deník / Ivánek Lukáš

Když shrnete názory lékařů na Břeclavsku na zavedení elektronických receptů, co uslyšíme?
Kopírují názory lékařů v celé republice. Metodu nezavrhují, vidí v ní přínosy pro ně i pro pacienty. Je tam však ale. Za současné situace to nepřináší žádné bonusy pro nikoho. Pro pacienty to dokonce přináší zbytečné až nebezpečné komplikace.

Co máte konkrétně na mysli?
Vytáhl jsem si stanovisko Vědecké rady, která se zabývá elektronizací: předkladatel zákona nerespektoval připomínky odborníků, systém nebyl dostatečně otestovaný v reálných podmínkách, v republice není zavedený vysokorychlostní internet a další. Systém je protlačovaný na sílu. Dokonce i strategie elektronického zdravotnictví, kterou schválila vláda, počítala se zavedením e-receptu až v roce 2020. Tudíž jestliže to má být ale zavedeno už nyní od prvního ledna bez jakýchkoliv zkoušek, domnívám se, že to může dopadnout jako nedávno nový registr vozidel.

Že systém spadne?
Ano. Lidé přijdou k doktorovi a nedostanou recept. Systém se nespojí s centrálním úložištěm. Princip je takový: já napíšu recept, pošlu ho do úložiště Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tam mu přidělí identifikační číslo, vrátí se a mohu jej vytisknout. Pacient pak s lístkem přijde do lékárny, kde dostane léky.

V momentě nestabilního internetu či serveru celý tenhle příběh končí?
Ano. Představte si to udělat někde na návštěvní službě nebo v horách na kotárech. Přitom lékaři, který to odmítne, hrozí až půlmilionová pokuta.

Nehraje u některých roli i to, že by se museli učit zacházet s pro ně novými technologiemi?
Určitě i taková skupina lékařů existuje. Docela vážně uvažují, že k prvnímu lednu skončí. A zkuste při současném nedostatku nahradit x lékařů-důchodců, kteří si řeknou, že se na to mohou vykašlat.

Jsou takoví na Břeclavsku?
Ano. Vím, že někteří už ukončení činnosti oznámili. Jde o jednotky.

Některé obce v regionu marně shání doktory, kteří by si u nich otevřeli ordinaci nebo k nim alespoň dojížděli. Proč je pro lékaře venkov neatraktivní?
Nedomnívám se, že je neatraktivní. Lékařů je opravdu málo. Podílí se na tom dva faktory: více lidí jde do penze, než kolik přichází do praxe. Školy navíc produkují málo lékařů, kteří tady zůstávají. Mnozí jsou ze Slovenska nebo jiných zemí, kam se pak vrací. Pokud ve větším přestanou fungovat ti v důchodovém věku, ambulantní sféra se zhroutí. Velký význam hrajei nešťastný systém postgraduálního vzdělávání.

Pakliže se bavíme o lékařském výhledu na Břeclavsku na dobu dalších pěti let, jste optimistou?
Ne, jsem pesimista.

Co to může zvrátit?
Možná stabilizovat v tomto špatném stavu a v budoucnu snad zvrátit. To by mohly dvě věci. Navýšit počet studentů na lékařských fakultách, udělat povolání atraktivnější. Je potřeba, aby se mladí dopídili své kvalifikace bez natolik obtížného postupu, který je nastavený vládou.

Je zatím tedy možné, že lidé zejména z menších obcí budou muset za lékaři vždy dojíždět?
Bohužel ano. Člověku není dobře, když se naplňují jeho pesimistické prognózy, ale je to tak. Data ukazují, že máme vážný problém, který se ale moc neřeší.

Setkáváte se na Břeclavsku jako šéf místní České lékařské komory se stížnostmi pacientů?
Moc ne. Komora na to má revizní komisi a čestnou radu. Převážně to jde mimo mě. Přijde-li stížnost na některého z lékařů, neřeší to dokonce ani komise z Břeclavska. Kvůli možné podjatosti se to posune jinam. Doktoři se totiž většinou znají.

Jak moc si lidé stěžují?
Na Břeclavsku je stížností pět až deset ročně. Některé věci byly oprávněné. Měli jsme i případ, kdy byl lékař postižen.

Co to znamená?
Může dostat důtku, pokutu, pozastavení činnosti nebo může být až vyloučen z lékařské komory. To by znamenalo ztrátu zaměstnání.

Tuto krajní variantu v regionu pamatujete?
Tady ne. Na centrální úrovni ano.

Co musí doktor provést, abyste ho vyloučili?
Už si to nepamatuju. Muselo to být ale hodně vážné.

Mohl třeba ordinovat opilý?
Třeba.

Je, alespoň podle vašeho osobního názoru, zdravotnictví byznys?

Ano. Pokud se budete dívat na ekonomiku, pak zdravotnictví a farmacie jsou nejvýnosnějším legálním byznysem. Hned za prostitucí a drogami.

Hlavně před volbami jsou vidět bilboardy, že zdraví není byznys. Co na to říkáte?
Zdraví není byznys, když se jedná o konkrétního člověka. Když budete sedět naproti mě jako pacient, nemohu myslet na to, kolik léčba bude stát a kdo na tom vydělá. Pokud se ale budeme bavit o zdravotnictví jako celku, zjistíme, že se v tom pohybují stovky miliard. A to už určitě byznys je. Mince má dvě stránky.

Velkou debatu vyvolává téma nadstandardů. Nemyslím připlácení za lepší léčbu, ale třeba za lepší pokoj, lepší sádru a podobně. Měli by lidé mít možnost si za toto připlatit?
Lidé, kteří na to mají, by tu možnost mít měli. Je tragédie, když pojišťovna řekne, že nový kyčelní kloub hradí do výše druhé cenové skupiny a já řeknu, že bych si připlatil na jedničku. Půjde třeba o dvacet tisíc. To dnes není možné.

Je to dobře, nebo špatně?
Špatně. Chtěl bych si připlatit, ale když to řeknete, dostanete odpověď, ať si zaplatíte celou částku.

Dám příklad. Téměř všichni potřebujeme v běžném životě jezdit autem. Někdo si může koupit mercedes, jiný má „jen“ na fabii…
To je pěkný příklad. Pojišťovna hradí do úrovně octávky a někdo by si chtěl připlatit za kombíka, protože mu lépe vyhovuje. A to nesmíte. Domnívám se, že stát chrání každého i proti jeho vůli. Bere mu možnost o sobě rozhodovat. Samozřejmě chápu, že je skupina lidí, kteří ochranu potřebují a kteří nesmí padnout na dno. Dnes je to ale tak, že lidi nenecháme padnout a současně je nenecháme ani povyskočit.

Tedy rovnostářská společnost.
Ano, je to tak. Musíme se s tím naučit pracovat.

Jste lékař, podnikatel, šéf lékařské komory… Co jste hlavně?
V podstatě hlavně důchodce.

V Břeclavi jsem zaslechl, že už nejste spolumajitelem polikliniky. Kolik pravdy na tom je?
Ke změně nedošlo. Vím ale, že tady nebudu věčně. Musím mít odpovědnost. Nepředpokládám, že budu stejně výkonný jako před dvaceti lety. Na to se připravuju.

Chystáte se do politiky?
Nikdy. Určitě ne. Politika už pro mě není. Nemám nervy přesvědčovat lidi o věcech, které pokládám za samozřejmě.

Ani na komunální úrovni?
Ne. Břeclavi bych přál, aby tam byli lidé, kteří ať klidně myslí na sebe, ale ať z toho má prospěch celek.

Autor: Lukáš Ivánek

3.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Dětský domov v Otnicích. Ilustrační foto

Žáci kloboucké školy vybrali přes jedenáct tisíc pro otnický domov

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Kraj potvrdil 5 nových leteckých linek z Brna. V létě navíc i Split a Dubrovník

Brno – Barcelona, Brusel, Lvov, Milán a Řím. Nové pravidelné letecké linky do pěti evropských měst začnou cestující využívat už příští rok v březnu. Jejich podporu ve středu odpoledne schválili krajští zastupitelé. Lidé se navíc z brněnského letiště v letní sezoně, tedy od června do září, dostanou nově přímo i do chorvatského Splitu a Dubrovníku.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT