Od stolku zavoní káva. Kolem projde skupina lidí mířících do barokní zahrady krášlící areál zámku. Z kavárenské židle si lze kromě espresa z čerstvě namletých zrn vychutnat také pohled na historické Náměstí a nepřehlédnutelný Svatý kopeček s kaplí a zvonicí na vrcholu. Jsme v Mikulově. Městě, které čtenáři týdeníku Nový život a Břeclavského deníku Rovnost vybrali jako to nejhezčí v regionu. „Vzala jsem tam přátele z různých konců světa a všichni byli unešení,“ vysekla pochvalu při hlasování například Alexandra Synac.

Mikulov se pyšní stále sílícím zájmem turistů. Ti kromě vyhledávaných památek, mezi něž patří zámek či Dietrichštejnská hrobka, míří současně za něčím, co každý popisuje trochu jinak. Společným je duch místa. Atmosféra. A také nálada, která na příchozí padá na historickém Náměstí sevřeném právě mezi zámkem a Svatým kopečkem.

Zrestaurované historické stropní malby a opravené podlahy na Minaretu u Lednice budou od června přístupné veřejnosti.
Zrestaurované mozaiky brzy zpřístupní. Byly počmárané a popsané od návštěvníků

SKORO JAKO V ITÁLII

Radní Rostislav Souchop, jenž je mikulovským rodákem, je přesvědčený, že kouzlo města spočívá v několika atraktivních prvcích na malém prostoru. „Vděčíme za to kombinaci památek s přírodou. Vzdáleně to může připomínat až Itálii. Tohle je podle mě to, co k nám lidi přitahuje. Nezbytné je ale vybavení a vstřícná nálada vůči turistům od vedení města,“ říká Souchop.

Přesný počet lidí, kteří Mikulov navštívili, k dispozici není. Množství se však pohybuje ve stovkách tisíc. Jen do informačního centra jich loni přišlo sto šedesát tisíc, což byl rekord. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo o čtvrtinu návštěvníků více.

Město jim kromě známých lákadel nabízí také množství kulturního vyžití. „Není víkend, kdy by se tady něco nekonalo,“ přikyvuje Souchop.

OBRANA, ARMÁDA

Programy nabízí soukromí provozovatelé, často vinaři, a také městská společnost Mikulovská rozvojová. Vyjma tradičních událostí, mezi nimiž kraluje Pálavské vinobraní, je to zástup těch menších. Nově divadelních a literárních. „Víme, že velký zájem turistů má svá úskalí. Někteří obyvatelé by přivítali větší klid, ale Mikulov je takto nastavený. Věřím, že s novými vyhláškami se to dá zvládnout,“ doplňuje Souchop. Zástupci radnice upravili například délku nočního klidu.

Ne vždy však Mikulov platil za lákadlo. Před Sametovou revolucí šlo o příhraniční město, které zapadlo do kolonky „na odpis“. Ředitel Regionálního muzea Mikulov Petr Kubín připomněl, že investice tehdy nebyly žádoucí ani možné. „Hlavním motivem byla obrana hranice a vojenská posádka. Turistický ruch po roce devadesát stoupal, ale hlavní boom nastal až po roce dva tisíce. Troufám si říct, že současné vedení radnice pochopilo, že má-li se návštěvnost udržet, je nutné do města investovat a zatraktivnit jej,“ tvrdí Kubín.

Obec Mušov musela zmizet kvůli vzniku novomlýnských nádrží. Na snímku je náves v Mušově v roce 1974.
Před třiceti lety zmizel Mušov. Kvůli obavám ze záplav a na pomoc zavlažování

Navzdory razantním novodobým změnám je půdorys Mikulova – zejména pak jeho staré jádro – stejný. „Možnosti výstavby jsou totiž omezené,“ zdůvodňuje ředitel Kubín.