„Statistiku nejoblíbenějších křestních jmen vedeme jenom pro pobavení, nemá žádný praktický účel. Z toho důvodu také každý rok sledujeme jenom měsíc leden. K zachycení celoročních tendencí to totiž úplně stačí,“ upřesnila mluvčí Českého statistického úřadu Milada Jonášová.

Vítězná dvojice Jakub a Tereza je nejpopulárnější i v měřítku republiky, Jihomoravský kraj tak nijak nevybočuje z celostátního trendu.

Jméno Tereza vybírali rodiče nejčastěji i loni, nově se ale do dvacítky nejoblíbenějších jmen probojovala třeba Eliška, Ema nebo Sára.

„U chlapeckých jmen nejvíc poskočil tradiční František a Václav, dvacítku naopak opustil Jiří, Patrik a Šimon,“ poznamenala Jonášová.

Populární jména v Jihomoravském kraji se těší neméně velké oblibě také přímo v Brně. Dívčí jméno číslo jedna je opět Tereza, Jakuba ale častěji vystrnaďuje Jan, Tomáš, Vojtěch nebo Adam.

„Mezi nejoblíbenější jména zapsaná do rodných listů na našem matričním úřadě patřila také Natálie, Kateřina nebo Lucie,“ uvedla vedoucí brněnské matriky Markéta Tintěrová s tím, že v současnosti nepozoruje žádné významnější trendy.

Její slova potvrzuje Milan Harvalík z Ústavu pro studium jazyka českého, který zkoumá podobu vlastních jmen. „Tendence jsou v současnosti velice pestré a rodiče si mohou zvolit téměř jakékoliv jméno,“ vysvětlil Harvalík z oddělení onomastiky Ústavu pro pro studium jazyka českého.

Dodal také, že velký vliv na volbu jmen má také větší kontakt rodičů se zahraničím. „Matka s otcem, který se právě narodilo dítě, často přemýšlejí dopředu a uvědomují si, že jejich potomek bude pravděpodobně cestovat po světě nebo pracovat v zahraničí. Je tedy důležité, aby jeho jméno bylo mezinárodně srozumitelné a snadno vyslovitelné,“ doplnil Harvalík.

Tím vysvětluje stálou popularita jmen jako Tomáš, David nebo Adam. Do módy se také znovu vracejí takzvaná staročeská jména jako Matouš, Metoděj nebo Tadeáš.

„Tahle jména ale ve skutečnosti staročeská nejsou, pochází z řečtiny nebo hebrejštiny,“ upozornil Harvalík. Staročeská se jim říká proto, že byla mezi rodiči mezi oblíbená v devatenáctém století.

Historička Milena Flodrová návrat staročeských jmen vítá. „Je ale nutné, aby se jméno hezky hodilo k příjmení. Vladan Knoflíček nebo Šulíček zní komicky, zatímco Vladan Záhorský je jméno téměř filmové,“ vysvětlila Flodrová.

Na jižní Moravě se letos v lednu narodilo 486 děvčat a rodiče pro ně zvolili 120 různých jmen. Chlapců v jihomoravských porodnicích přibylo 507 a nosí 98 různých jmen.