Poblahopřát jí k nim přišlo i vedení Milovic v čele se starostkou Veronikou Blanářovou. „Je to opravdu nádherné výročí. Suverénně jde o nejstarší obyvatelku naší obce. Dohání ji jedna paní, které je pětadevadesát let. V patách jsou jí ještě dva naši muži. Ti se ale teprve přehoupli přes osmdesátku, zdaleka se tedy ještě neblíží stovce,“ zmínila starostka.

Poukázala zároveň na potíž sehnat pro dámu tak vysokého věku přání k narozeninám. „Hodně jsem se pobavila, když jsem hledala přání podle věku. S číslem sto pět zjevně nikdo nepočítá!“ usmívala se Blanářová.

Dva rodinné domy v Hraniční ulici v břeclavské místní části Poštorná ustoupí budoucímu obchvatu. První z nich již šel k zemi.
Lesy nebo Lichtenštejni? Víme, jak je to s pozemky pro obchvat Břeclavi

Božena Urbanová se narodila v Halenkově na Vsetínsku, do Milovic ji zavedly až cesty osudu. „Obdivuji ji za to, jak ustála všechny covidové doby. Myslím, že se těší zdraví adekvátně ke svému věku. Pochopitelně, že jsou na ní už roky znát. Jsme moc rádi, že ji tady máme. Dodneška jí vděčíme za to, co vše se v Milovicích udělalo, pomáhala na obci hned několika starostům. Je a byla to ženská na svém místě, milovala práci, měla vždy ráda lidi a ráda se bavila. Přestože život neměla jednoduchý, všechno hezky zvládla a ukočírovala,“ vyzdvihla starostka.

Božena Urbanová vychodila základní školu a měšťanku v Jasenici na Vsetínsku. Po skončení školy pomáhala spolu s dalšími šesti sourozenci na poli rodičům, kteří měli hospodářství. „Později jsem byla zaměstnaná ve Zbrojovce Vsetín. Nejprve jsem prodávala v kantýně a pak jsem byla účetní. Dvaadvacátého dubna roku 1939 jsem si vzala svého manžela Josefa a odstěhovali jsme se do Lhoty u Vsetína. Tady se nám narodila dcerka Dana,“ vyprávěla před dvěma lety pro Deník svůj životní příběh Urbanová.

Když přišla do Milovic, vše bylo rozbombardované

Události druhé světové války měly citelný dopad také na její rodinu. „Manžel utrpěl poranění, jejichž důsledkem se stal invalidou,“ vzpomínala na těžká léta nejstarší obyvatelka obce pod Pálavou.

Do Milovic, které byly původně německou vesnicí, se s rodinou přistěhovala v roce 1947. Zde se jí a manželovi narodilo druhé dítě, syn Miroslav. „Když jsme přišli do Milovic, nic tu nebylo, vše bylo rozbombardované. Dokonce ani cesta do Mikulova nevedla. Já jsem v roce 1955 nastoupila jako matrikářka a účetní na místní národní výbor, kde jsem byla činná šestadvacet let. Pamatuji se, že jsme tehdy budovali vodovod, školu, školku, obchod, poštu, hospodu i hasičskou zbrojnici. Stavěla se silnice, nové domy a další potřebné věci k životu,“ vyjmenovala pamětnice.

Starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová popisuje zastupitelům setkání s jednou z matek místního školáka, která ostře reagovala na uzavření školní jídelny.
Kontroverzní video k odvolání starostky nepovede, říkají zastupitelé z Věstonic

Více klidu si užívá až teprve posledních dvacet let. Až do osmdesátky totiž pracovala v břeclavském cukrovaru. „Pomáhala jsem ale také v milovickém zemědělském družstvu na poli, také jako zapisovatelka, a dokonce jsem i vyplácela mzdy. Činná jsem byla i ve Svazu žen nebo u Červeného kříže. Každou práci, kterou jsem dělala, jsem dělala ráda a svědomitě. A několikrát mě dokonce i vyznamenali,“ podotkla před dvěma lety Urbanová, která v mládí hrávala i divadlo.