Jak moc se liší vaše nynější pozice oproti té, kterou jste donedávna zastávala?

Výrazně. Předtím jsem pracovala jako vedoucí ekonomického oddělení. Přechod ze soukromého sektoru do samosprávy byl tedy opravdu obrovský. Nejvíce mě překvapilo asi to, že spousta vyřizování trvá výrazně déle než v soukromé firmě. Vše má své procesy, které nelze ani uspíšit, ani přeskočit či úplně vynechat.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: Deník

I přesto vás práce stále baví?

Baví. (úsměv)

S čím jste do úřadu šla?

S nadšením, ale i obrovskou pokorou. Věděla jsem, že není na pozici starosty člověk, který by měl takové vzdělání, aby rozuměl úplně všemu, čím se ve svém úřadu bude muset zabývat. Není možné, aby znal dokonale jak problematiku školství, tak i sociálních věcí, stavebnictví, infrastruktury a podobně. Ta škála je totiž tak široká a pestrá, že není v silách jediného člověka ji stoprocentně pojmout a uchopit. Důležité je proto důvěřovat svým kolegům, zaměstnancům a zastupitelům. Zkrátka je třeba obklopit se lidmi, kterým na jejich práci záleží, dělají ji rádi, ale nikoli mechanicky, a čas od času umějí přijít i s novými podněty. A takové kolegy já, naštěstí, mám.

Co vás nejvíce překvapilo?

Asi chování lidí. A to mile i nemile. Řada spoluobčanů je ochotná věnovat městu svůj volný čas, přicházet se zajímavými nápady a jsou chápaví. Jsou ale bohužel i tací, od kterých bych to třeba původně vůbec nečekala. Takoví, co se ke všemu staví pouze negativně, často vidí jen jednu stranu problému, nejsou shovívaví, a ani nejsou ochotní diskutovat o názorech druhého.

Kam byste chtěla, aby se Velké Bílovice pod vaším vedením posunuly? Jaký je váš cíl?

Chtěla bych, aby byly Velké Bílovice skutečně dobrým místem pro život. Aby tady byli lidé spokojení a šťastní, abychom jim umožnili prožít zde příjemný a spokojený život. Proto je důležité, abychom zde měli zajištěnou kvalitní zdravotní péči, vzdělání, aby měli lidé kde bydlet, a aby infrastruktura města byla na velmi dobré úrovni. Co je však především důležité, jsou mezilidské vztahy. Bez těch to nejde. Má-li být město zdravé, musí v něm mezi lidmi panovat i dobré vztahy. Ruku v ruce s tím jde pochopitelně i láska k folkloru, tradicím a její rozvoj. Čím víc jsou lidé zakořenění, tím laskavější vztah ke svému domovu mají.

Zmínila jste možnosti bydlení. Ve většině obcí a měst je právě otázka bydlení tou nejožehavější. Jak je tomu u vás?

Změnou územního plánu z roku 2016 vznikly lokality, které jsou určeny pro bytovou výstavbu. Bohužel, ani na jedné z nich nevlastní město pozemky. Měli jsme proto už několik setkání s majiteli, ale zatím jsme nedospěli k závěru řešení. Další setkání připravujeme na podzim. Věříme, že lidé pochopí, že právě v součinnosti s městem je to jediná cesta, jak zde vybudovat inženýrské sítě a lokality k bydlení za cenu, která by byla ještě relativně přijatelná.

Máte za sebou množství projektů. Před časem jste dokončili velký sportovní areál, chystáte výstavbu nového zdravotního střediska. Co vás čeká dalšího?

Po vybudování nového střediska bychom se chtěli pustit do rekonstrukci stávajícího, které bude následně celé sloužit našim seniorům. Připravujeme se na opravu silnice ulice Fabián směrem k ulici Polní. Právě tam, a také v ulici Záhumní, se nám loni podařilo dobudovat chodník, za což jsme vzhledem k bezpečnosti školáků moc rádi. Přistavěli jsme i manipulační plochy. Tím jsme docílili, že děti, které míří do školy, konečně nemusejí kličkovat mezi auty ani přecházet kvůli nim na silnici.

Pevně věřím, že se nám podaří v příštím roce vybudovat chodník v Čejkovské ulici, která je hodně zatížená dopravou a z tohoto pohledu je to pro chodce jedno z nejnebezpečnějších míst. A přestože zvenčí nevypadá špatně, pomalu bychom se měli zaměřit také na rekonstrukci budovy radnice. Její technický stav, a zejména rozvody, si rozhodně zaslouží naši pozornost. Dávno už nejsou v kondici.

Máte toho před sebou tedy opravdu hodně…

To ano, ovšem je třeba zmínit, že bychom na podobné projekty neměli čas a peníze, kdybychom za sebou neměli velice dobře a kvalitně vybudovanou infrastrukturu, o kterou se postarala dřívější vedení. V řadě měst a obcí u nás na Břeclavsku se nyní zabývají obnovou a rozšířením čistíren odpadních vod. To je například jedna z věcí, kterou máme už vyřešenou.

Většina lidí má Velké Bílovice spojené především s vinohradnictvím a vinařstvím. Jak funguje spolupráce vinařů a města?

Domnívám se, že spolupráce je výborná. Velkobílovičtí vinaři mají své uskupení, ve kterém se dokáží shodnout a dohodnout. To je obrovská deviza nejen pro cestovní ruch, ale také pro rozvoj vinařství ve městě. Zdaleka ne všude je něco takového samozřejmostí. Oceňuji na našich vinařích, jakou mají vůli domluvit se mezi sebou, vždyť je to přece jenom přes padesát různých pohledů na způsob podnikání a přes padesát různých charakterů. Jsem ráda, že si vzájemně vycházíme vstříc.

Co kulturní a společenský život ve městě?

Myslím, že jsme bohatí na různá společenská a kulturní setkávání. A rozhodně nejen v návaznosti na turismus. Lidé se stále mají na co těšit, máme pro tyto účely důstojné prostory, což je opravdu také důležité. Není nic hezčího než se dívat, jak společně místní zpívají, tancují a baví se.