„Před sedmi lety jsem si otevřela pekárnu a začala jsem péct výrobky z perníku na profesionální úrovni," vzpomíná Valtičanka.

Mezi její první pokusy z těsta se zařadily perníkové chaloupky. „Nikdy předtím jsem to nezkoušela. Ale i nyní se neustále učím," tvrdí Schneiderová.

Místo skript je však podle ní důležitá hlavně praxe. Velkou výzvou jsou pro Valtičanku především přání zákazníků. „Přestože inspiraci čerpám také z časopisů. Někdy manžela nebo mě samotnou něco napadne. ale nejvíce mi pomáhají lidé," svěřuje se.

Díky jejich požadavkům mohli vzniknout nejen perníková srdce, ale i kolébky, andílci nebo například i motorka. „Zatím nejnáročnější však byl trojrozměrný traktor," přiznává s úsměvem cukrářka.

S jeho výrobou jí musel dokonce pomáhat manžel. „Především po technické stránce," říká.

V pekárně se fantazii meze nekladou. Sortiment zboží přizpůsobuje Schneiderová nejen lidem, ale různým příležitostem během roku. Upravila si k tomu i vlastní recept. „Dávám do těsta více medu. A především vůbec nepoužívám kakao," poznamenává žena.

Plné ruce práce má hlavně před blížícími se vánočními svátky. To se v troubě peče těsto vytvarované do podoby zvonečků, hvězdiček nebo stromečků. Jedním z nejžádanějších přání lidí však zůstávají perníkové chaloupky. „Tu dělám v podstatě pořád stejnou. Liší se jen ve výzdobě," přibližuje.

Na zkrášlování sladkých pochoutek používá klasickou bílkovou polevu, kterou na perník nanáší z mikrotenového sáčku opatřeného speciální špičkou na zdobení. „Nemám sice na kreslení nadání, ale už to dělám nějakou dobu, tak už jsem na vedení čar našla svůj grif," usmívá se Schneiderová.