Redakce Deníku s ním hovořila mimo jiné i o tom, zda sleduje chystané změny s ochranou Soutoku na české straně, i o tom, co soudí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

Byl jste někdy na Soutoku?

Ano, byl jsem tam před pár lety díky profesoru Liborovi Jankovskému z Ústavu ekologie lesa při brněnské Mendelově univerzitě. Tehdy jsme měli několik exkurzí, kdy zástupci české strany zavítali i k nám. Zhruba jednou ročně se pak potkáváme i s lesníky ze Židlochovic.

Spolupracujete spolu tedy intenzivněji?

To určitě ne, ale neříkám, že bych to neuvítal. Bezesporu by šlo o zajímavou výměnu zkušeností co se lovu, lesnictví i rybolovu týče. Máme společné problémy, především pak právě rybolov. A to jak my, tak i česká a slovenská strana.

Z výletu k soutoku Dyje s Moravou.
CHKO Soutok bude nejpozději za rok. Ministerstvo už teď řeší málo vody či komáry

Jak to myslíte?

Myslím, že rybolov ve stavu, v jakém se u Dyje a Moravy provozuje nyní, není úplně udržitelný. Dokonce bych řekl, že zde dochází k řadě konfliktů, především se slovenskými rybáři. Podle mě je třeba ho redukovat. A to i na naší straně. Ani my neděláme vše dobře, sebekritika je tak v tomto směru tedy rozhodně namístě.

Soutok se podle všeho zanedlouho stane chráněnou krajinnou oblastí. Hodně se diskutuje o tom, jak o tak cennou lokalitu pečovat. Co byste doporučil české straně, kdybyste mohl?

Kdybychom hospodařili na Soutoku my, uměl bych si představit jeho rozdělení na zvlášť citlivé oblasti a oblasti určené k ochraně přírody. Vzácné oblasti by bylo nutné vyjmout z lesního hospodaření a s českým státem se na základě toho domluvit na nějaké odpovídající smluvní regulaci.

Uměl bych si představit kooperaci s ochránci přírody, ornitology, lesníky i myslivci. Bylo by nutné si nejprve sednout k jednomu stolu a popřemýšlet, jaká opatření zavést tak, aby svého cíle dosáhly všechny zúčastněné skupiny. Víte, to, že neprovozujete aktivní lesní hospodaření v nějaké oblasti, neznamená, že k ní nemají lesníci co říct. Je nutné, aby se na rozvoji celé oblasti všichni podíleli společně. A to ať už se nachází v jakémkoli stupni ochrany.

Rod Lichtenštejnů obhospodařuje v Dolním Rakousku plochu o něco větší než je rozloha Salzburgu. Ve společnosti Guts- und Forstbetrieb Wilfersdorf pracuje na čtyřicet lidí. Těm šéfuje Hans Jörg Damm (na snímku).
VIDEO: Výjimečný Soutok za hranicí. O lužní lesy pečují Lichtenštejni, podívejte

Vycházíte ze zkušeností v Rakousku?

Ano. U nás se tohle potvrdilo. Troufám si říct, že víme, co funguje, a co naopak ne. Byla by škoda nevyužít to, co nás naučily letité zkušenosti našich předků i nás.