V adventním čase se navzdory všudypřítomnému stresu dokáže obrnit a užít si dny plné pohody. „Přikláním se k relaxu a setkávání se s přáteli. Ve volných chvílích si vychutnávám svařené víno, osvětlená náměstí, rozzářené a rozjařené tváře lidí… Všechnu tu krásnou vánoční atmosféru," vypráví herečka, kterou lidé znají například z brněnského divadla Maléhry, pohádky Lotrando a Zubejda, filmu Snowboarďáci nebo Bolero.

Vzpomíná. Z doby, kdy jako malá pobíhala v Mikulově, si vybavuje především nazdobený stromeček a tajné ujídání laskomin zavěšených na větvích. „A také to, jak se těšíme na rozbalování dárků, a já čekám, až uvidím zlaté prasátko a konečně zazvoní Ježíšek. Ale nemohu se ho dočkat, protože táta si po šesté přidává, už opravdu, ale opravdu poslední porci kapra… Také na to, jak jsme na Štědrý den vyměňovali jmelí za pohárek vína nebo něčeho ostřejšího," říká Seidlová.

Když se řekne zima, rozvypráví se o kamnech, čaji a… Sněhulákovi. To bylo tak… „Kamarád mi vyprávěl, že když napadl první sníh, žadonily jeho děti, aby přišel dřív z práce domů a postavili si společně na zahradě sněhuláka. Vysvětlil jim, že má důležitější práci, ale když položil telefon, prolétlo mu hlavou, že taková příležitost se už nemusí opakovat. Nasedl do auta a jel domů. Nikdy na ten pocit nezapomene. Někdy je totiž takový sněhulák nejpodstatnější věcí na světě. A tak si v zimě říkám, že si tu úžasnou příležitost k radosti přeci nemohu nechat ujít," líčí.

V Mikulově se naposledy představila ve středu, kdy vystoupila s kočovným divadlem tří hereček Maléhry ve hře Jak na příšery. Kromě toho pravidelně hraje v autorských komediích v Divadle Bolka Polívky v Brně. „Cestujeme po celé republice. Všechna naše představení si můžou diváci najít na webových stránkách divadla Maléhry. Do Mikulova bychom přijely znovu rády. Vzpomínáme na představení Nebe, které jsme hrály při vinobraní v Dietrichštejnské hrobce. Pro nás nezapomenutelný zážitek, který by bylo hezké zopakovat," dodává Seidlová.

LUKÁŠ IVÁNEK

JITKA SOBOTKOVÁ