Nejnabitější den sezóny, mnuli si v sobotu ruce provozovatelé němčičské sjezdovky. Až dosud jim totiž letošní zima na nejníže položeném lyžařském svahu ve střední Evropě zase tolik důvodů k radosti nenabídla.
„V této sezóně k nám zatím jezdí lyžovat podstatně méně veřejnosti než loni. Řekl bych, že pokles je tak třiceti až čtyřicetiprocentní. Dnes se tady ale v součtu s dopoledním lyžařským kurzem určitě vystřídalo dobrých pět set návštěvníků. Děvčata v občerstvení nestíhají,“ přiznal šéf areálu Jaroslav Stávek.
„Čekali jsme víc. Nevím, jestli je to ekonomickou krizí nebo počasím. Dnes je to výjimka. O mnohém svědčí i nižší zájem o noční lyžování. Před rokem jsme končívali v devět i deset hodin večer, teď o půl osmé, v osm,“ obhlížel Stávek zasněžený svah plný lyžařů a snowboardistů.
Fronta odrazovala
Davy návštěvníků přilákalo v sobotu na tři sta padesát metrů dlouhou sjezdovku téměř ideální zimní počasí, když zasněžený svah mezi vinohrady zalilo slunce. Několik desítek metrů dlouhé fronty u vleku ale mnohým zkazily náladu.
„Asi jsme si zrovna vybrali špatný den, ta fronta je strašná. Areál je dobrý, všechno v pohodě, jenom kdyby tady bylo méně lidí. Bavili jsme se s manželem, že české kopečky asi kvůli frontám opustíme a budeme jezdit do Rakouska, kde se to vždycky krásně rozprostře,“ neskrývala rozčarování Petra Vágnerová z Brna.
Že jsou Němčičky oblíbeným cílem sněhomilných Brňanů, potvrdila i Dana Verbíková, které fronta zase tolik nevadila. „Letos jsme tady sice poprvé, ale jezdíme sem už sedm, osm let. Je to tady fajn, lepší než sedět u televize. Němčičky se nám osvědčily i jako příprava před zimní dovolenou,“ prozradila Brňanka, která dorazila i s vnučkou.
Jedna jízda na svahu ležícím ve výšce sto osmdesát metrů nad mořem vyjde na šest až deset korun. Podle výše investice. Více než na veřejnost ovšem Němčičští spoléhají na lyžařskou školu, která jim plní svah každé dopoledne. Lyžovat se tady učí školáci z Břeclavska, ale i Brna. „Je to naše jistota,“ potvrzuje Stávek.
Nejde jen o peníze
Podle předsedy tělovýchovné jednoty Sokol Němčičky, která areál provozuje, ovšem není všechno jen o penězích a okamžitém zisku. I když na hlavní budově mají Němčičští stále ještě více než milionový dluh. Například dopravníkový pás pro nejmenší špunty ale nabízejí přesto zadarmo. Pro všechny. „Ne na všem se musí vydělávat. Díky pásu vytvářejí rodiče u dětí vztah k lyžování. A ty se nám pak hlásí do lyžařských kurzů,“ vysvětloval Stávek.
Své dělá i dobrá parta lyžařských instruktorů, mezi které patří už osm let i Michaela Procházková z Krumvíře. „Trávím tady čas od prosince až do března. Lyžovat učím děti i dříve narozené. Baví mě to, je to výborné odreagování. Navíc je tady fajn parta lidí, a o to také hodně jde,“ pochvalovala si atmosféru na sjezdovce krumvířská učitelka.
„Teď ještě čekáme na mrazy, abychom mohli zasněžit i druhou stranu sjezdovky. Sice se po ní už jezdí, ale není zatím dostatečně pokrytá sněhovou vrstvou. Jeden mrazivý den by nám stačil,“ vzhlížel v sobotu s nadějemi k obloze šéf němčičské sjezdovky.