Všichni proto svorně vyhlížejí déšť a ochlazení. „Kdyby zdravě zapršelo hned, bylo by to ideální, klidně i šedesát milimetrů vody. Mohlo by pršet 
i čtrnáct dní," uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky Martin Půček.

Současný stav se podle něj podepisuje především na odrůdách Hibernal nebo Pálava, ale má negativní vliv na dozrávání všech hroznů ve vinicích. Ty mají menší váhu. Obvykle bývají touto dobou nalitější a mají větší bobule. Kvalita vín by však ohrožená být neměla. „Zdravotní stav hroznů je aktuálně výborný, ale je na nich vidět nedostatek vody. Dalo by se říci, že réva živoří," přiznal vinař František Bílek z Velkých Bílovic.

Takové počasí má vliv především na mladé vinohrady. Starší vinice si dokáží „natáhnout" alespoň spodní vodu, i když i na nich už se začíná sucho projevovat. Daleko větší problém však vzniká u čerstvě vysazených vinohradů, u kterých se očekává první úroda až za několik let. „Nejvíce trpí mladá vinice, protože nemá dostatečně hluboký kořenový systém a nemůže čerpat spodní vodu. Některé rostlinky tak začínají usychat," popsal další velkobílovický vinař Jaroslav Sedlák.

Opakování loňska?

Půček mu v tom dává za pravdu. „Venku je okolo osmatřiceti stupňů Celsia, v půdě je padesát. Jednoletá vinice se musí zavlažovat každý den, aby neuschla, a tím vinařům pochopitelně narůstají náklady," potvrdil ředitel svazu.

Vinaři se ovšem bojí, že by mohlo být ještě hůř. Po období velkých veder totiž obvykle přijde razantní změna počasí. Mohla by se tak opakovat situace z minulého roku, kdy 
v důsledku vydatných srážek v srpnu a září hrozny napadla plíseň.

A vinaři se snažili zachránit co největší množství úrody, často na úkor dozrání
a vyšší cukernatosti. „Obava je taková, aby hrozen nespadl dříve, než dozraje. Snad nenastanou extrémní situace jako kroupy nebo přívalové deště, které někdy následují po období sucha, a nebude se opakovat loňský rok. Bobule by se začaly nalévat, následně praskat a tvořily by se plísně," přiblížil Bílek nechtěný scénář.

MICHAL HRABAL