Až dvaačtyřicet domů možná už brzy vyroste v Pavlově na Břeclavsku. Obec na úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy Děvína řeší, co s bývalým areálem dřívějšího zemědělského družstva. Ten je v současné době převážně nevyužívaným chátrajícím brownfieldem.

Již začátkem roku si Pavlovští nechali zpracovat architektonickou studii lokality o rozloze přibližně 5,2 hektarů. „Neradi bychom, aby nevyužitý areál začal působit jako černá skvrna. Na webových stránkách jsme zveřejnili podklady k projektu, aby se s nimi mohli občané seznámit a vyjádřit se k nim,“ přiblížil pavlovský starosta Zdeněk Duhajský.

Plány na znovuvyužití areálu spřádá obec podle slov starosty už asi dva tři roky. „Kromě nemovitostí by mělo vzniknout i zázemí pro občanskou vybavenost. Čekají nás ještě další jednání s investorem. Může se tedy stát, že současný projekt zdaleka nebude posledním. Koncem října by mělo dojít k jeho doladění,“ nastínil Duhajský.

Najít kompromis v obci podle něj není snadné. Zda půjde o obytný komplex rodinných domů, nebo jestli v areálu najdou místo i domy určené k rekreaci, zatím není jasné. „Všichni se ale shodujeme na tom, že nevyužitý areál není nejlepší vizitkou obce,“ řekl starosta.

chátrající brownfieldy v kraji
- Na Blanensku je jedním z brownfieldů bývalá Nejezchlebova cihelna v Blansku. Ačkoli se po revoluci dostala do rukou původních majitelů, i nadále historická budova chátrá.
- Radnice ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku letos v září rozhodla o koupi nevyužívaného areálu bývalé tržnice. V dražbě za něj dalo město 15 milionů korun.
- Již dlouhé roky chátrá také bývalý hotel Dyje v centru městyse Vranov nad Dyjí na Znojemsku.

Pozemky patří společnosti Agrifarm. S jejím jednatelem Zdeňkem Hortem se redakci Deníku Rovnost do pondělního odpoledne spojit nepodařilo.

O jeho nesnadné pozici v roli investora hovořil realitní expert Robert Schmidt. „Stávající vzhled areálu rozhodně není to, co by si Pavlov zasloužil. Účastnil jsem se jednání s občany a zastupitely, kde investor, společnost Agrifarm, projekt představovala. Nešlo o konstruktivní, ale o emotivní debatu. Lidé na projekt nadávali a plivali, aniž by si nechali vysvětlit, o co se jedná,“ popsal Schmidt.

V podobné situaci se podle Schmidta nacházejí majitelé brownfieldů i jinde v kraji. „Problémy s dalším využití areálů dělá stát i úřady. Mnohdy jsou navíc těžkosti se zasíťováním pozemků. Chybí připojení k vodě či elektřině. Prakticky nemožné bývá získat i stavební povolení. Na ta v Brně běžně čekáme třeba i deset let,“ řekl realitní expert.

Právě brownfieldy jsou přitom podle něj mnohdy jedinými místy, kde je ještě možné stavět. „Rozhodně je to lepší než zabírat ornou půdu. Ale není vůle,“ povzdechl si Schmidt.

Jako odkaz na dobu minulou vnímá brownfieldy Filip Vagunda-Drgáč z Mutěnic na Hodonínsku. „Pokud nikoho neohrožují, vypadají zachovale, nemám s nimi problém. Když se ale obci podaří domluvit s majiteli na odkoupení pozemku a rozumném využití, je to jedině dobře. Ať už tam budou nové byty nebo třeba stromky. Zeměkoule není nafukovací, snižovat podíl orné půdy donekonečna nejde,“ myslí si Vagunda-Drgáč.

V Bučovicích na Vyškovsku koupilo město před časem za sedmadvacet milionů zchátralý areál bývalého nábytkářského podniku UP Bučovice. Většina budov půjde v příštích měsících k zemi. „Zbourání podstatné části areálu bude stát patnáct milionů,“ uvedl bučovický starosta Jiří Horák.

Část volné plochy chce město podle starosty Horáka v budoucnu využít na volnočasové aktivity. Mohlo by tam například stát víceúčelového hřiště, které by se dalo využít i v zimě jako ledová plocha. Zbytek území by město rádo upravilo jako parcely pro bydlení. „Na využití volné plochy necháváme zpracovat studie,“ nastínil Horák.

Co s nevyužitými areály a prázdnými budovami řeší také na Znojemsku. Beznadějně se zatím jeví, co s bývalým autobusovým nádražím v ulici dr. Milady Horákové ve Znojmě, které patří soukromému vlastníkovi. „Jednání s ním nikam nevedla. Nechce se dohodnout absolutně na ničem,“ uvedl před časem starosta města Jan Grois.