Ze sháňky po schopných rukách měli před časem užitek lidé zaměstnaní v závodě na výrobu ocelových konstrukcí v Moravském Krumlově. Firma koncem května překvapivě oznámila, že během léta zavře závod, kde pracovalo 130 lidí. „Svářeči, obráběči a další kvalifikovaní, šikovní chlapi mohli hned vybírat ze třeba čtyř nabídek. Byli jsme s úřadem práce připraveni nabídnout lidem potřebný servis při hledání práce, ale téměř to nebylo třeba,“ sdělil krumlovský starosta Tomáš Třetina.

Na Hodonínsku hledá nové lidi například společnost Teleperformance provozující callcentra. „Do Hodonína jsme přišli loni na podzim. Nyní máme v této pobočce pětasedmdesát zaměstnanců a další hledáme. Do konce roku se chceme dostat zhruba na devadesát. Oproti pověsti, kterou náš obor má, v Hodoníně nemáme velký problém s fluktuací, i díky přátelské atmosféře v týmu, na kterou sázíme,“ řekla Daniela Staňková z personálního oddělení firmy s tím, že na jih Moravy zamířila firma mimo jiné i kvůli zdejší vyšší nezaměstnanosti.

I když je na Hodonínsku nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji, evidence úřadu práce i tam výrazně prořídla. „Do zaměstnání se vrací lidé po téměř čtyřech letech, někteří po ještě delší době. Velký zájem je například o prodavačky, řidiče či montážní dělníky,“ sdělil ředitel hodonínského pracoviště úřadu Radek Hořák.

Podle jeho znojemského kolegy Emila Čopfa se mění i chování některých zaměstnavatelů. „Ubývá různých šedých praktik, kdy zaměstnavatel formálně vyplácel minimální mzdu a zbytek dával svým lidem na ruku bez dokladů. Přibývá tak zajímavých nabídek, díky kterým odchází z evidence i část dlouhodobě nezaměstnaných,“ potvrdil Čopf.

Šéfka znojemské hospodářské komory Jiřina Ondrušová je k motivaci zaměstnanců skeptičtější. „Výběr pracovních míst je velmi uspokojivý, už se není na co vymlouvat. A pokud by takoví uchazeči odpovídající nabídku nepřijali, přijdou o podporu,“ podotkla ředitelka.

Dodala, že blízkost Rakouska zdejší firmy příliš netrápí. „Žádné stížnosti na konkurenci rakouských firem neslyšíme. Spíše předáváme dál požadavky podniků, které mají zájem o zaměstnávání lidí z východu, zejména z Ukrajiny,“ řekla Ondrušová.

Zájem o zaměstnávání východních cizinců potvrdil i ředitel břeclavského pracoviště úřadu práce Lubomír Marko. „Zaměstnavatelé s nimi mají dobré zkušenosti, pokud jde o pracovní nasazení, a není zde ani velká jazyková bariéra. Firmám nyní také přibývá zakázek a nezaměstnaných ubývá, proto roste zájem o zaměstnávání cizinců,“ uvedl Marko.

Živější pracovní trh zatím nijak nemění rozhodnutí lidí, kteří si našli práci v Rakousku. „Pracuju čtyři roky v Poysdrofu ve firmě, která vyrábí například kabely. Firma má své závody i na Moravě či na Slovensku, ale v Rakousku si vydělám dvakrát až třikrát víc,“ řekl Richard Struška z Břeclavi s tím, že pracovní návrat rozhodně neplánuje.