Nezaměstnanost je na desetiletém minimu. Roste zájem firem o Ukrajince

Ze sháňky po schopných rukách měli před časem užitek lidé zaměstnaní v závodě na výrobu ocelových konstrukcí v Moravském Krumlově. Firma koncem května překvapivě oznámila, že během léta zavře závod, kde pracovalo 130 lidí. „Svářeči, obráběči a další kvalifikovaní, šikovní chlapi mohli hned vybírat ze třeba čtyř nabídek. Byli jsme s úřadem práce připraveni nabídnout lidem potřebný servis při hledání práce, ale téměř to nebylo třeba,“ sdělil krumlovský starosta Tomáš Třetina.

Nízká nezaměstnanost? Učni nepomohou, polovina je nepoužitelná, zní z firem

Na Hodonínsku hledá nové lidi například společnost Teleperformance provozující callcentra. „Do Hodonína jsme přišli loni na podzim. Nyní máme v této pobočce pětasedmdesát zaměstnanců a další hledáme. Do konce roku se chceme dostat zhruba na devadesát. Oproti pověsti, kterou náš obor má, v Hodoníně nemáme velký problém s fluktuací, i díky přátelské atmosféře v týmu, na kterou sázíme,“ řekla Daniela Staňková z personálního oddělení firmy s tím, že na jih Moravy zamířila firma mimo jiné i kvůli zdejší vyšší nezaměstnanosti.

I když je na Hodonínsku nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji, evidence úřadu práce i tam výrazně prořídla. „Do zaměstnání se vrací lidé po téměř čtyřech letech, někteří po ještě delší době. Velký zájem je například o prodavačky, řidiče či montážní dělníky,“ sdělil ředitel hodonínského pracoviště úřadu Radek Hořák.

Podle jeho znojemského kolegy Emila Čopfa se mění i chování některých zaměstnavatelů. „Ubývá různých šedých praktik, kdy zaměstnavatel formálně vyplácel minimální mzdu a zbytek dával svým lidem na ruku bez dokladů. Přibývá tak zajímavých nabídek, díky kterým odchází z evidence i část dlouhodobě nezaměstnaných,“ potvrdil Čopf.

Štvanice na divoká prasata začíná. Kvůli africkému moru

Šéfka znojemské hospodářské komory Jiřina Ondrušová je k motivaci zaměstnanců skeptičtější. „Výběr pracovních míst je velmi uspokojivý, už se není na co vymlouvat. A pokud by takoví uchazeči odpovídající nabídku nepřijali, přijdou o podporu,“ podotkla ředitelka.

Dodala, že blízkost Rakouska zdejší firmy příliš netrápí. „Žádné stížnosti na konkurenci rakouských firem neslyšíme. Spíše předáváme dál požadavky podniků, které mají zájem o zaměstnávání lidí z východu, zejména z Ukrajiny,“ řekla Ondrušová.

Zájem o zaměstnávání východních cizinců potvrdil i ředitel břeclavského pracoviště úřadu práce Lubomír Marko. „Zaměstnavatelé s nimi mají dobré zkušenosti, pokud jde o pracovní nasazení, a není zde ani velká jazyková bariéra. Firmám nyní také přibývá zakázek a nezaměstnaných ubývá, proto roste zájem o zaměstnávání cizinců,“ uvedl Marko.

Napadená zpěvačka: Diskuse na Facebooku se zvrhla. Stopla jsem to

Živější pracovní trh zatím nijak nemění rozhodnutí lidí, kteří si našli práci v Rakousku. „Pracuju čtyři roky v Poysdrofu ve firmě, která vyrábí například kabely. Firma má své závody i na Moravě či na Slovensku, ale v Rakousku si vydělám dvakrát až třikrát víc,“ řekl Richard Struška z Břeclavi s tím, že pracovní návrat rozhodně neplánuje.