Problémy s penězi, sebevědomí na bodě mrazu, bezesné noci a často i slzy a pláč. To vše se skrývá za nejnovějšími, strohými čísly z břeclavského úřadu práce. Vyplývá z nich totiž, že během února přibylo na Břeclavsku hlavně v důsledku ekonomické krize dalších více než pět set nezaměstnaných.

„Dvanáct let jsem pracovala jako šička potahů. O práci jsem přišla ze dne na den. Firma, pro kterou jsem pracovala, krachuje,“ posteskla si například Jana Malá z Břeclavi, která už je bez práce tři měsíce. „Pociťuji to každý den. Jsem sama s dvěma dětmi, musím zaplatit nájem a nějakou tu půjčku. Nevím, jak to všechno zvládnu. Práce je málo a já nic jiného než šít neumím,“ přiznala.

K poslednímu únorovému dni bylo v evidenci břeclavského úřadu téměř pět tisíc šest set neúspěšných žadatelů o práci. To odpovídá míře nezaměstnanosti 9,15 procenta. V lednu to bylo pro srovnání „jen“ 8,25 procenta, tedy téměř o procento méně.

„Očekávali jsme, že na konci prvního čtvrtletí nezaměstnanost poroste. Mnozí zaměstnavatelé živili naději, že se situace zlepší a oni budou více vyrábět. Vývoj je ale bohužel jiný a v mnoha případech to znamená propouštění,“ uvedl ředitel Úřadu práce v Břeclavi Lubomír Marko.

Podle něj se na nepříznivém trendu podílelo vícero zaměstnavatelů. „Že by někdo výrazně omezil výrobu a propustil většinu lidí, to se říct nedá. Pokud ovšem řada menších firem sníží stavy o několik zaměstnanců, v rámci okresu se to nasbírá,“ řekl.

Propouštění ale podle všeho ještě není zdaleka konec. „Máme takové signály. Víme například, že snižovat stavy bude společnost Linde + Wiemann,“ připustil Marko.

Propouštění chystá ve druhém čtvrtletí roku i další břeclavská firma, a to Otis Escalators. „Už jsme tento záměr oznámili úřadu práce a také ho projednali s odbory. Bude se jednat o zhruba třicet lidí,“ sdělila vedoucí personálního oddělení společnosti Olga Zápecová. Podle jejích slov je hlavním důvodem dlouhodobý pokles zakázek.

Dlouhodobě varující je na Břeclavsku rovněž počet nezaměstnaných na jedno volné místo. Stále jich zůstává zhruba patnáct. „Mohlo by to být ale ještě horší. Během února našlo nové uplatnění přibližně tři sta lidí,“ připomněl ředitel úřadu práce.

Ten navzdory prudkému nárůstu nezaměstnaných věří, že počet lidé bez práce v březnu nepřekročí desetiprocentní hranici. „Je to mé zbožné přání. Odhaduji tak devět a půl procenta,“ upřesnil. Sází přitom na příchod jara a znovuobsazení zemědělských profesí, míst ve stavebnictví i veřejných prací.

Zdaleka ne všichni ale sdílejí jeho optimismus. „Je mi dvaašedesát a celý život pracuji v zemědělství. O místo jsem přišel bez jakéhokoliv odstupného. Bez práce jsem čtyři měsíce a nevěřím tomu, že si ještě nějakou najdu,“ nedělá si iluze Martin Darmovzal z Kostic, který má jít v červenci do důchodu.

MICHAL ŠUPÁLEK

KATEŘINA HÜBNEROVÁ