To, že svažitý terén s působivými výhledy na okolí neuchvátil pouze budoucím obyvatelům, se potvrdilo v lokalitě Dlouhé Padělky v Nikolčicích na Břeclavsku. Archeologům, kteří zde zhruba od poloviny července letošního roku provádějí před započetím výstavby výzkum, se podařilo doložit původní osídlení pocházející z devátého až dvanáctého století našeho letopočtu.
play_fill
Odborníci z brněnské pobočky Archeologického ústavu Akademie věd České republiky odkryli část raně středověkého pohřebiště s asi šedesáti zásypy hrobů, jež datovali do období Velké Moravy. Z několika prozkoumaných hrobů vynikají nálezy stříbrných náušnic, keramiky z velkomoravského období nebo třeba stříbrných záušnic pocházejících patrně z jedenáctého století.
„Jde o docela velký objev, na pohřebiště totiž nenarážíme tak často. Pro nás archeology je to spíš za odměnu. Kopeme v místech, kudy povedou inženýrské sítě a tam, kde se bude nacházet obslužná silnice. Tedy uprostřed nové ulice. Pak bychom měli pokračovat do parcel, na nichž vyrostou budoucí domy, což bude samozřejmě komplikovanější,“ přiblížil vedoucí výzkumu Marian Mazuch.
Archeologové předpokládají, že v Nikolčicích stráví ještě zhruba měsíc a půl. Zkoumat budou kromě pohřebiště, které by mohlo ukrývat sto až tři sta hrobů, také možné sídlištní lokality pocházející pravděpodobně z období pravěku.
„Pohřebiště bývají často ve svazích, ostatně i v současnosti tomu tak je. Je zde krásný výhled, opravdu jde o pěkné místo. Důkazem toho je, že tady lidé chtějí bydlet i dneska,“ podotkl Mazuch.
Některé z hrobů jsou starší, z devátého století, jiné mladší, zhruba z období vlády Přemyslovců, tedy z jedenáctého až dvanáctého století. „Pohřebiště není bohaté, s tím jsme ovšem ani nepočítali, přece jen leží daleko od center. Jedna z žen měla ale hrob s poměrně složitou dřevěnou konstrukcí, v němž jsme našli typické krásné velkomoravské náušnice,“ vyzdvihl archeolog.
Zajímavostí je, že jsou některé hroby poměrně mělké. Často se nacházejí pouhých osmdesát centimetrů pod povrchem. „Nevíme, proč lidé tehdy pohřbívali tak mělce. Je to zvláštní. Některé hroby dětí bývají ještě blíže povrchu a často se vůbec nedochovají. Jde o zvláštní kulturní jev, který dosud neumíme vysvětlit,“ krčil rameny Mazuch. Velkomoravské hroby bývají hlubší. „V průměru mívají až metr padesát,“ porovnal archeolog.
Na úpatí svahu narazili archeologové na objekty z mladší doby kamenné, patrně šlo o sídliště. „Určitě zde bude i sídliště Slovanů, to jsme ovšem zatím neobjevili. Mohlo by se nacházet na druhé straně svahu. Faktem ovšem je, že nebylo daleko od pohřebiště. Zpravidla od něj lidé žili vždy maximálně do vzdálenosti půl až jednoho kilometru,“ sdělil vedoucí výzkumu s tím, že podobné pohřebiště antropologové po dvě desítky let zkoumali v nedalekých Divákách.
Nikolčické nález překvapil. „Indicie jsme neměli, spíš obavy, že se něco najde. A našlo se zajímavé pohřebiště. Svým způsobem jsme rádi, no na druhou stranu jde o starost. Trošku nás to zdrží v práci a bude nás to stát i nějaké peníze,“ nechal se slyšet tamní starosta Karel Rainet.
V plánu mají místní i prezentaci nalezených artefaktů. „Pan kronikář připravuje v klubovně na 20. srpna na osmnáctou hodinu přednášku spojenou s představením toho, co archeologové dosud nalezli,“ pozval starosta.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Dianin lov na jelena je zpět v katzelsdorfském lese. Po více jak šedesáti letech
