Přestože mají Velkoněmčičtí zámek v majetku teprve od listopadu loňského roku, v záchraně ruiny postupují doslova mílovými kroky. „Bude potřeba kompletní rekonstrukce budovy. Nyní je již hotové geodetické zaměření – laserové naskenování objektu, posudek i pasportizace. Teď se připravujeme na stavebně-historický průzkum, na jehož základně pak vznikne na budovu statický posudek. Pochopitelně vše podléhá dohledu památkářů, objekt je totiž památkově chráněný,“ přiblížil tamní starosta František Smetana.

Velkoněmčičský zámek už je ve vlastnictví městyse. Fotografie pocházejí z roku 2019.
Koupily někdejší zámek Dietrichštejnů: Velké Němčice z něj chtějí ozdobu obce

Na konci ledna místním v kulturním domě představili návrhy možného využití, které pro ně podrobně, včetně nasvícených maket a vizualizací, zpracovali studenti Ateliéru obnovy památek při Vysokém učení technickém v Brně. „Nápad na zpracování projektů studenty vzešel od jednoho kamaráda, který na technice působí. Studenti sem dorazili loni touto dobou, zámek si nafotili i zevnitř a pak začali na projektu jeho obnovy pracovat. Myslím, že vzniklo množství zajímavých nápadů a podnětů, určitě je využijeme,“ pochvaloval si starosta.

Součástí prezentace byla i anketa mezi lidmi. Jejím účelem bylo zjistit, čemu by v budoucnu zámek měl sloužit. „Na ni naváže i anketa na webových stránkách obce, kterou nyní připravujeme. Názor lidí je pro nás důležitý, zastupitelstvo k němu pochopitelně přihlédne při rozhodování,“ doplnil místostarosta Pavel Nápravník.

HISTORIE ZÁMKU VE VELKÝCH NĚMČICÍCH
- Zámek byl původně pozdně gotickou tvrzí. První zmínka o ní se ve Velkých Němčicích objevila v roce 1496.
- Součástí rozsáhlého komplexu bylo původně i hospodářské zázemí, park a kaple. Ty však zanikly.
- Po roce 1550 nechal zpustlou tvrz přestavět v renesanční sídlo Zikmund Heldt z Kementu.
- Zámek dokončil až v osmdesátých letech šestnáctého století Tas Meziříčský z Lomnice.
- Za třicetileté války sídlo vyhořelo. V letech 1626 až 1642 prošlo obnovou.
- Od roku 1774 patřil zámek Dietrichštejnům. Později začal chátrat.
- Po roce 1918 připadl státu a byl přestavěný na byty.
- Od roku 1948 až do roku 1990 sloužil zámek jako škola. Později byl v pronájmu soukromých subjektů.
- Získat budovu do vlastnictví městyse chtěl už porevoluční starosta Ladislav Frank.
- Zámek je od roku 2006 památkově chráněný.

Návrhy studentů neunikly ani pozornosti místního vinaře Kamila Prokeše. „Zámek je na důležitém místě, tvoří nedílnou součást centra obce a je skvělé, že získal nového majitele. Velké plus pak je, že se jím stala obec. Občané si tak budou moci rozhodnout, jak zámek využít. Některé z představovaných návrhů byly umírněnější a konzervativnější. Jiné na můj vkus až moc progresivní s poměrně velkým zásahem a modernějším pojetím. Určitě bych si vybral dva tři projekty. A byly by to ty, které respektovaly historickou budovu a její ráz, současně ale zámek přizpůsobily dnešní době s ohledem na funkčnost,“ okomentoval Prokeš.

Oba nejvyšší zástupci obce potvrdili, že varianta využití zámku pro potřeby obecního úřadu, knihovny, obřadní síně, zasedací místnosti a případně prostor pro klub penzistů mezi zastupiteli vede. „Veřejná zasedání zastupitelstva musíme svolávat do prostor kina, což je hodně nepohodlné. Když je pak třeba doložit nějaký dokument, musí se dodatečně přivézt. Neveřejná zasedání zase míváme v kanceláři pana starosty, což není optimální. Z mého pohledu nevyhovuje ani velikost obřadní síně. Především pro starší občany je pak nepraktické, že musejí při vyřizování svých věcí na úřadě do schodů. Často se tak stává, že za nimi zaměstnankyně raději sejdou dolů,“ zdůvodnil Nápravník.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dopátral před několika týdny dvě spolumajitelky rodinného domku na Hodonínsku. K jedné z nich vedla informace až z roku 1909.
Pátrání po vlastnících: chybí majitelé tisíců pozemků na Břeclavsku

Pro by byl i vinař Prokeš. „Rozhodně s tímto návrhem souhlasím. Nemyslím si, že by bylo vhodné přebudovat zámek kupříkladu na domov pro seniory. Dispozice neodpovídá současným požadavkům na zařízení takového typu. A pokud by zde vzniknout mělo, byla by potřeba obrovská investice. Myslím si, že v takovém případě by se už vyplatilo postavit domov takzvaně na zelené louce,“ zamýšlel se Prokeš.

Jaké využití bude památkově chráněná stavba v centru obce mít, zajímá i Zdeňka Bažanta. „Líbilo by se mi něco podobného, co mají v Bohuticích na Znojemsku. Tam zámek krásně předělali z části na muzeum, z části ho využívá radnice. A jsou zde i výstavní síně. Pokud by se i nám povedlo něco podobného, bylo by to fajn. Kromě mlýna v sousedství je zámek poslední historickou budovou v obci. Mlýn je v soukromých rukách a vypadá moc hezky. Je mi jen trochu líto, že kdysi zbořili staré chlévy, které patřily ke statku. I ty by šlo podle mě rekonstruovat. Podobný dvůr měli v Měníně. Nyní ho využívají jako kulturní středisko,“ porovnal muž, který zámek navštěvoval jako žák ještě v době, kdy sloužil jako měšťanka.