Území, které Mikulovští znají jako dolní palouček, nebylo dříve jen místem romantických schůzek a odpočinku, ale také nepořádku. Lidé sem chodili venčit psy, odhazovali odpadky, keře a jeskyně byly útočištěm uživatelů drog. 
„S myšlenkou obnovy této unikátní lokality mne před lety oslovila Františka Šatná 
z Mendelovy fakulty v Lednici," vzpomněl starosta města Rostislav Koštial.

Po roce jednání s církví i botaniky vznikl projekt mikulovské reminiscence Getsemanské zahrady, který podpořila společnost Moravské naftové doly. Dala na něj čtyři sta padesát tisíc korun. „Podařil se kus dobré práce. V oblasti Mikulova chceme i v budoucnu dělat průzkumy na ropu 
a zemní plyn. Pokud bude zase nějaký zajímavý projekt, tak se na něm budeme rádi podílet," řekl ředitel úseku interních služeb Moravských naftových dolů Pavel Kotásek.

Ojedinělý příběh

Založení panonského háje předcházelo radikální vyčištění a ozdravení lokality. Pracovníci vykáceli zdravotně 
i druhově nevhodné dřeviny, vyvezli nepořádek a došlo i na terénní úpravy. Ne všem se ale nová podoba líbí. „Diskuze trvají, někteří obyvatelé města nesdílí stejný názor jako ti, kteří se na projektu podíleli. Já jsem ale přesvědčený o tom, že se nám podařilo vybudovat malebné místo a Svatý kopeček tím získává na hodnotě 
z hlediska kulturního, přírodního i turistického potenciálu," reagoval Koštial.

Mikulov nově láká do panonského háje pod Olivetskou horou.

Provázanost nyní rovněž opravené křížové cesty, Božího hrobu, Olivetské hory 
i Getsemanské zahrady je podle něj velmi zajímavá a může Mikulov ještě více turisticky zatraktivnit. „Tento příběh je v Evropě ojedinělý," vyjádřil přesvědčení starosta.

Olivetská hora je pozoruhodný geologický vápencový útvar. Její název souvisí 
s rokem 1623, kdy tehdejší majitel panství kardinál František Dietrichštejn založil tradici mariánské pouti a kostel svatého Šebestiána s kapličkami na křížové cestě. „Olivetská hora je však především typickým stanovištěm vegetace skalní vápencové stepi, jež představuje útočiště a významný zdroj původních druhů rostlin a živočichů Pavlovských vrchů," řekla botanička Milada Rigasová, která se na projektu také podílela.