Oslovení zemědělci problémy s náborem nových zaměstnanců potvrzují. Práce 
v náročném a méně atraktivním oboru přijde mnoha lidem nezajímavá. Potíže řeší například v podniku Vinofrukt v Dolních Dunajovicích. „Nejsou lidé a hlavně nejsou lidé, kteří by trochu něco uměli. Zájem chybí především 
u mladších," posteskl si tamní ředitel Petr Maděřič.

Náhrada? Složitá

Mezi výjimky se zařadil jiný Daniel Lang z Velkých Bílovic. „Nejvíce se mi líbí, že je za mnou vidět udělaná práce. Od malička mě bavily traktory. Jako malý jsem byl jimi přímo posedlý," uvedl muž.

Práce na poli, potažmo ve vinici či v sadech má ale řadu úskalí. „V první řadě je to pracovní doba, která je v sezoně od nevidím, do nevidím včetně sobot, někdy i nedělí. Na druhém místě je potom peněžní stránka," zamyslel se Maděřič s tím, že největší problémy mají s obsazením pozice dělníka ve vinici. „V rostlinné výrobě nepotřebujete až tolik lidí. Hlavní je, aby například traktoristé byli zběhlí a uměli svou práci," doplnil.

Podle předsedy Okresní agrární komory Břeclav Antonína Osičky není výše mzdy až taková nesnáz, ale o zemědělství dneska všeobecně není zájem. I proto někde zaplňují volná pracovní místa dělníky ze zahraničí. „Platí to hlavně u živočišné výroby. Tam je to úplná kalvárie," stěžoval si Osička, jenž je také předsedou zemědělského družstva v Bulharech.

Komplikace nastávají hlavně s odchody některých starších zaměstnanců do důchodu. „Potom je těžké sehnat na jejich místa stejně dobrého člověka, nebo alespoň nějakého mladého, který by se to rychle naučil. Když se nám podaří najít dva, tři kvalitní pracovníky za rok, je to dobré. Ať je to na traktoristu nebo podobnou pozici," ozřejmil Osička.

Zájemci o práci v zemědělství rozhodně nestojí při žádosti o místo ve frontě. „Zaměstnáváme všechny, co přijdou a jsou pro nás nějak přijatelní," netajil předseda bulharského družstva.

Navrhuje stipendia

Dříve měla každá zemědělská škola smlouvu s některým ze zemědělských podniků, kam vozili studenty prvního, někdy i druhého ročníku na práci. „Uvažujeme, že bychom se na Břeclavsku k tomuto modelu vrátili, protože tady máme zemědělskou školu ve Valticích," uvažoval Osička.

Podle tamní ředitelky Ivany Machovcové mají v oboru vinohradnictví v počtu zájemců přetlak. Pomalu se zvedá taktéž počet žáků studujících agropodnikání se zaměřením na agroturistiku. Navíc ani nemusejí vysílat své žáky do okolních podniků. „Máme rozsáhlé školní hospodářství o velikosti padesáti hektarů, jehož součástí je i školní farma, kde máme poníky, ovce, kozy, berany nebo zahradu," uvedla Machovcová.

Problému, jak přitáhnout mladé lidi do sektoru zemědělství, se věnuje i ministr Marian Jurečka, který vzdělání získal na Mendelově univerzitě v Brně. „Řešení je například zavedení motivačních stipendií, které by poskytovaly kraje společně se zaměstnavateli. Ti zároveň nabídnou pracovní místa pro praxi a ukáží studentům, že zemědělství je atraktivní sektor spojené s moderními technologiemi," vysvětlil ministr zemědělství.