„Věřím, že lidé budou mile překvapení. Jde o zdánlivou maličkost, která ale otevírá další možnosti," sdělila lednická kastelánka Ivana Holásková.

Novinka vyčnívá mimo jiné proto, že podobná zařízení jsou kvůli dřívějším modernizacím dávno zlikvidovaná. Také rozvodna z roku 1903 a o něco málo starší trafostanice byly v dezolátním stavu.

O jejich obnovu se výrazně zasloužil syn kastelánky Václav Holásek. Elektrifikací a vytápěním zámku se podle svých slov zabývá osmnáct let. „Při rekonstrukci jsme objevili rozvodnu a požádali společnost Siemens o dotaci, kterou nám poskytla. Díky tomu jsme mohli trafostanici uvést do současného stavu," oznámil muž.

Dochované topeniště

Právě firma Siemens stála v počátku dvacátého století za elektrifikací zámku, tehdy se jmenovala Siemens Schuckert. Nyní se obchodní vztah obnovila a přispěla částkou přesahující dvě stě tisíc.

Před více než sto lety vznikala elektřina v sedmnáct kilometrů vzdáleném mlýně stojícím v Nejdku. Odtud proud vedl do lednického zámku a poté až do Valtic. Součástí soustavy bylo jedno z prvních dálkových elektrických vedení podzemním kabelem.

„Kritici nám vyčítají, že se věnujeme hlavně kosmetice, čili vzhledu památek a nikoliv původnímu vybavení. Tohle je důkaz, že tomu tak není," uvedl náměstek generální ředitelky Národního památkového ústavu Petr Fedor.

Na co se tedy lidé procházející čtvrtým zámeckým okruhem mohou těšit?

Nahlédnou do elektrorozvodny a projdou sálem napodobujícím krápníkovou jeskyni. Nakonec se v rozlehlém sklepení seznámí s dochovanými topeništi. Pod zámkem jsou totiž pece, v nichž se topilo dřevem. Horký vzduch pak systémem rour a kanálů mířil do obytných místností.

Lidé se sklepením budou zatím vracet, v nejbližších letech se však kastelánka Holásková chce zasadit o to, aby prohlídka byla průchozí. Těšit se lze například na výtahový stroj. „Jedna z nejvýznamnějších památek má nový rozměr, poodkryté technické zázemí. Věřím, že to návštěvníci ocení. Do budoucna by to navíc neměla být konečná," potvrdila také generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.