Jemný našedlý jílový prach ulpívá úplně všude. Jsou jím pokrytá zábradlí, ocelové schody, lávky i bezpečnostní helmy zhruba deseti zaměstnanců směny. Cítit je zvláštní vůně mísící se uvnitř výrobních hal s horkým vzduchem ohřívaným pecemi. Ty se tady v Novosedlech na Břeclavsku ostatně moc neochladí. Cihelna společnosti Wienerberger totiž denně vyrobí až dvě stě palet jednovrstvého tepelně izolačního zdiva Porotherm.

Ročně odsud odvezou nákladní auta mezi devadesáti až sto deseti tisíci paletami cihel. „Jsme středně velkou cihelnou. Cihly se tady vyrábějí od začátku minulého století. Naše společnost zaběhlou cihelnu odkoupila v roce 1989. Zatímco v minulosti zde pracovalo sto padesát až dvě stě lidí, nyní máme zaměstnanců šedesát dva,“ popisuje ředitel novosedelské cihelny Jakub Šafář.

Nejblíže k výstavbě je z developerských projektů na Břeclavsku nejspíš ten v areálu Vranova mlýna.
Obdivný údiv i nepochopení. Na Břeclavsku porostou byty a rekreační resorty

Klasické cihly tady nahradily cihelné bloky. Jeden z nich váží jen těžko uvěřitelných třicet kilogramů. „Cihelny se staví tam, kde je dobré podloží a jíl. Jíl je na různých místech vždy specifický a hodí se k výrobě určitého typu cihel. Ten náš se kupříkladu hodí na tepelně izolační zdivo,“ pokračuje ředitel.

Novosedelské cihelně dominuje obrovský komín. „Možná se budete divit, ale ještě nikdy jsem nahoře nebyl. To ale neznamená, že bych tam nechtěl,“ usmívá se šéf závodu a pokračuje směrem k hliništi.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Jde o téměř čtyřicet metrů hlubokou jámu, z níž se postupně pomocí předem stanovené technologie těží materiál určený k výrobě cihel. „Vyrábíme cihly EKO+ Profi s velmi tenkými stěnami a malými komůrkami vzduchu uvnitř. A nebo naši devízu, a to jednovrstvé cihly plněné minerální vatou bez nutnosti další izolace. Zajímavostí určitě je, že přestože má naše společnost po světě na dvě stě závodů, jen ve čtyřech z nich jsou ale tyto plnicí linky,“ překvapuje Šafář.

Součástí prakticky každého kroku výroby jsou v novosedelské cihelně roboti. Proces je zde téměř automatizovaný. Na robotické výrobní lince se nejprve lisuje nekonečný pruh ze směsi jílu a pilin. „Klidně si sáhněte, je to jako modelína. S podobnou jsme si hrávali jako malí,“ nechává ozkoušet návštěvníky cihelny její šéf.

Dělnický dům v Břeclavi bude na prodej.
Na prodej. Sociální demokraté se zbavují domů v Břeclavi i ve Znojmě

Následně dojde k rozřezání materiálu na kusy, které se odvážejí do sušárny. „Kdo chce, může nahlédnout dovnitř. Ale je tu pěkné horko, suší se totiž o teplotě asi osmdesát až devadesát stupňů. Jakmile má sušený materiál zhruba jen tři procenta vlhkosti, putuje do pecí. Zde se pálí při teplotě až 870 stupňů Celsia pětadvacet až třicet hodin,“ ukazuje ředitel. Klasické cihelné bloky pak už čeká jen broušení, případně plnění minerální vatou na plnicí lince.

Cihly z každé cihelny včetně té novosedelské mají jinou barvu. „Spoustu lidí překvapuje, že jsou zpočátku cihly šedivé. Typicky červenou barvu totiž získávají až výpalem. Souvislost to má s obsahem železa. Čím je ho více, tím je barva cihel ohnivější. Dříve se říkalo, čím červenější cihla, tím lepší. Ale ono je to spíše naopak,“ vyvrací jeden z mýtů Šafář.

S dalšími se pak pracovníci cihelen potkávají prakticky denně. „Říká se, že se domy z cihel špatně omítají, že jimi uniká teplo, nebo že jde o zbytečně drahý luxus. Nic z toho není samozřejmě pravda. Snažíme se zákazníky přesvědčit o tom, že když postaví dům z pořádné cihly, už nemusejí zateplovat,“ říká k tomu brand manažerka značky Porotherm Pavlína Jandová.

Celkový nadhled směrem z ulice Lidická.
Nafukovací Pohořelice? Škola je dětem malá, město musí přistavět novou budovu

Nejčastějším argumentem proti nákupu cihel je pak jejich cena. Cihly zpravidla tvoří jednu desetinu celkové ceny rodinného domu. „To je to, co lidé řeší. Už neřeší, že obvodové zdivo je základ domu, který už není možné vyměnit tak jako třeba kuchyňskou linku. Tu si přitom během třiceti let někdy mění i třikrát. Konstrukci jejich vysněného domu přitom už nikdy vyměnit nemůžou,“ srovnává zase technický poradce Tomáš Cimfl.

Dodává, že zatímco v loňském roce byl zájem o cihly enormní, nyní je spíše nižší. Ceny v minulých letech vzrostly. „Byla obrovská poptávka i inflace, to vše hrálo jistě roli. Cena za novostavbu stoupla za poslední čtyři roky minimálně o čtyřicet procent. Teď se lidé upínají v naději, že to bude levnější, k rekonstrukcím. K čemuž přispívá momentálně i dotace Oprav dům po babičce,“ komentuje současnou situaci ve stavebnictví Cimfl.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Že by však cena stavebních materiálů nezačala postupně klesat, si nemyslí. „My jsme kupříkladu od ledna letošního roku zlevnili skoro o dvacet procent,“ prozrazuje.

V novosedelské cihelně, která má zásoby minimálně na dalších třicet až čtyřicet let, v tomto směru stále častěji skloňují i snahy o využívání čistší energie k výrobě. „Uvažujeme o tom, že by byla elektrifikovaná. Již nyní zde máme například čtyři nabíječky na elektromobily a budeme vytvářet další. Máme také v plánu instalovat solární elektrárnu. Jedna z nejnáročnějších položek co se týče výrobních nákladů je pro nás totiž plyn, kterým v pecích topíme. To náš výsledný produkt neskutečně prodražuje speciálně v návaznosti na to, co se dělo v posledních dvou letech,“ poznamenává ředitel Šafář.

Další výstavba ve Strachotíně počítá s jedenácti rodinnými domky. Foto: se svolením Jaroslavy Mikáčové
Ve Strachotíně vyrostou další domy. Obec připravila sítě i cesty

HISTORIE NOVOSEDELSKÉ CIHELNY

  • V Novosedlech původně působily cihelny dvě. Obě zanikly na začátku dvacátého století.
  •  V roce 1889 vznikla v Růžových kopcích cihelna manželů Leopolda a Terezie Soglových-Tollhammerových. Tím zde začala výroba cihel a střešních tašek ručním formováním.
  • Výroba byla zastavena na podzim 1941 kvůli nedostatku personálu a dieslového oleje. Cihelna nejela až do září 1942. Po roce 1945 došlo k jejímu zkonfiskování.
  •  Výrobní proces postavený na těžké ruční práci se zde držel mezi lety 1945 až 1968, kdy byla opět cihelna zastavena.
  •  Do opětovného provozu byla cihelna uvedena v roce 1972. V roce 1975 došlo k její celkové modernizaci.
  • V roce 1989 převzala novosedelskou cihelnu společnost Wienerberger.