Vědci ověřovali nové způsoby využití jako stavebního materiálu pro vodohospodářské konstrukce, zejména stavbu vlnolamů a ostrovů.

První ostrov postavili na nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic na Břeclavsku. „Sedimenty tvoří různorodou hmotu s různou zrnitostí a mineralogickým a organickým složením. Některé se hodí do kompostáren, jiné do stavebních materiálů, u jiných není uplatnění zcela jednoznačné," uvedl Jakub Borovec z Biologického centra Akademie věd.

Jasné použití zatím stavební inženýři neznají. Podle odborníků se dají uplatnit zejména tam, kde jsou potřeba velké objemy materiálů, u kterých není nutná vysoká pevnost.

Mohou například posloužit pro ochranu vodních děl před přírodními silami, jako jsou vlny, proudění vody, vítr, eroze, nebo napomáhat předcházet důsledkům změny klimatu a také podporovat rozmanitost prostředí pro ptáky a vodní organismy.

Vědci nejprve odebírali vzorky usazenin z nádrží v celé České republice, aby určili jejich složení. Těžili je na speciálně upravené lodi s plováky pomocí hydraulické ruky. Materiál pak převezli v kontejnerech ke břehu, kde sediment smíchali s příměsemi a plnili do forem, a to vaků, kostek, nebo křížů.

| Video: Youtube

Mezi prvními prototypy výrobků byly vaky, takzvané housenky, které slouží ke stavbě ponořených vlnolamů pro ochranu břehů před erozí nebo pro usměrnění proudění vody.

Posloužily i k výstavbě ostrova na nádrži Nové Mlýny, který nyní funguje jednak jako vlnolam a jednak jako hnízdiště pro ptáky a další druhy organismů, jimž vytváří přirozené prostředí pro život.

„Stabilizovaný sediment jednoznačně představuje surovinu třetího tisíciletí. Jeho využití v místě původu splňuje aktuální potřeby v přístupu k životnímu prostředí. Snižujeme tak produkci odpadů, šetříme hlavní zdroje surovin, jako je písek a kámen, šetříme přepravní náklady, čímž snižujeme stopu oxidu uhličitého," vyjmenoval Borovec.

V následujícím kroku se vědci zaměří na časové zefektivnění prací a také zjednodušení pracovního postupu s ohledem na práce na vodě.