Veselí a hluk linoucí se ulicemi se vrací do obcí na jižní Moravě. Především obyvatelé vesnic a menších měst vyhlížejí tradiční velikonoční dění, které v minulých letech výrazně seškrtaly obavy z šíření nemoci Covid-19. Na řadě míst nemá chybět ani oblíbené hrkání.

Například v Jaroslavicích na Znojemsku s ním vyrazí nadšenci ze spolku Jarmínek. „Hrkači se sejdou u křížku pod zámkem, trasu upravíme podle počtu dětí. Zvolí si také stárka a mládka, který obchůzku povede. Sraz bude na Zelený čtvrtek v šest hodin navečer, na Velký pátek ve tři odpoledne a v šest navečer a na Bílou sobotu v devět hodin ráno,“ informovala Martina Mühlbergerová z pořádajícího Jarmínku.

Velikokoční zvyky

Hrkání je církevní tradice. Na Zelený čtvrtek totiž Jidáš dle biblického příběhu zradil Ježíše Krista, kterého na Velký pátek mučili, ukřižovali a pohřbili, načež v hrobě pobýval celou bílou sobotu. „Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Tradice tak informuje obyvatele, jaký je právě čas,“ připomněl farář Jan Peňáz.

Blížící se svátky jsou významné právě zejména pro věřící, každodenní program spjatý s děním v kostele čeká třeba obyvatele katolické bašty, za jakou platí Dolní Bojanovice na Hodonínsku. Tamní děti navíc dostávají v úterý po Velikonocích ředitelské volno a děvčata chodí naopak vymrskat chlapce.

„Aby jim to nebylo líto. Děláme to léta. Moc se na Velikonoce bez roušek a omezení těšíme. Po dvou letech můžeme konečně uspořádat velikonoční výstavu. Bude také krojovaná chasa, zkrátka vše. U nás to hodně prožíváme především po duchovní stránce. To je ostatně hlavní poselství svátků,“ sdělila starostka Bojanovic Eva Rajchmanová. Její slova dokládá program, který chystá tamní fara. Kromě tradičního hrkání pořádá také například sbírku pro děti z Indie a na Zelený čtvrtek otevře pokladničku pro příspěvky na pomoc Ukrajině.

Scházet na jižní Moravě nemohou ani tradiční vajíčka a kraslice, polévání vodou či pomlázka. Na ni se po pauze těší například Tomáš Skřivánek z Brna. „Jak se pomalu vracíme z izolace do běžného stavu, normalizují i setkávání a návštěvy. Bez toho by nemohly být Velikonoce, jelikož je zvykem chodit od domu k domu, od čtvrtky pálenky k čtvrtce pálenky. A u toho se blízkému kontaktu nevyhnete,“ řekl.