Jednou z obyvatelek byla třeba Irena Mitošinková, která se do Nové Vsi před lety přestěhovala z Prahy, protože chtěla bydlet v klidném prostředí. „Proč? Co jsme komu udělali? Když spím u dcery v Praze, je tam větší klid, než v Nové Vsi. Jak to bude vypadat za třicet let? Jaký provoz tam bude? ptala se žena na veřejném projednání s obavami vyššího provozu.

Podle pohořelického starosty Miroslava Nováka jsou pochybnosti z toho, že se uvažuje o zavedení doprovodné silnice do Nové Vsi. „Pro nás je to problém. Vytvoří se velká dopravní zátěž. Bude to mít negativní vliv na hluk, prašnost. Pětadvacet let se o D52 jedná, ale stále je tu stejná varianta dálnice. Naší podmínkou je obchvat Nové Vsi," řekl Novák.

Předseda Osadního výboru Nová Ves Karel Bořecký zmínil, že už nyní existují příklady smrtelných nehod v křižovatce přezdívané Proklatá, kde končí D52 nyní.

Plánovaná estakáda přes Nové Mlýny dle minulých návrhů.
Dálnice z Brna do Vídně: silničáři přepracovali dokumentaci, navrhli i most

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl sdělil, že chápe rozhořčení obyvatel Nové Vsi. „Myslíte, že je tu potenciální riziko, že auta sjedou z dálnice do vaší obce, aby neplatily dálniční známku. Ale naše zkušenosti po celé republice jsou jednoznačně takové, že se to neděje. Ten, kdo na dálnici najede, už na ní zůstane. Je to pro něj výhodnější," prohlásil Mátl.

Zpracovatelka dokumentace Kateřina Hladká potvrdila, že k navýšení provozu v Nové Vsi po dostavbě D52 opravdu dojde. „Ale není z mého pohledu dramatické. Dopravní model byl podkladem pro vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci, ovzduší a veřejné zdraví a u Nové Vsi jsou limity splněny," konstatovala.

Někteří příchozí měli problém s jednou z variant přechodu D52 přes novomlýnské nádrže. Konkrétně z navrhované estakády. „Nedokážeme s ní souhlasit. Považujeme ji za obovský zásah do krajinného rázu našeho území, které je významné rekreací a do budoucna bude i lázeňstvím. Nejsme ztotožnění ani se závěry hlukové studie. Nevěříme, že bychom hluk z estakády v obci nepocítili," komentovala pasohlávecká starostka Martina Dominová.

Proti variantě estakády je i spolumajitel hotelu Thermal Mušov František Vašíček. Stejně jako Dominová podporuje druhou možnost, tedy dálnici na samostatném násypu. „Co rekreanty zajímá, je estetika a to, co Pálava nabízí nyní. Taková stavba jako dálnice by měla do tohoto zasahovat co nejméně," míní Vašíček.

Podívejte se na vizualizace ke zmiňované estakádě:

Podle zástupců zpracovatele dokumentace hlukově nebyl mezi oběma variantami přechodu přes Nové Mlýny znatelný rozdíl, protože se u plánované estakády přímo nenachází objekt, u kterého by byl předpoklad překročení hygienických limitů hluku. Středně silný až silný vliv na estetické hodnoty u varianty estakády vyplývá i ze zveřejněné dokumentace.

Představitelé více dotčených obcí pak postrádají v celém úseku D52 mezi Pohořelicemi a hranicemi s Rakouskem jakoukoliv odpočívku pro nákladní dopravu. „Kamionovou dopravou jou obložené silnice pomalu až do Pasohlávek," poznamenala Dominová. Podle zkušenosti dalších kamiony stojí i v obcích, které sousedí s nynější I/52.

Rezidentní parkování v Brně.
Brňané o zdražení rezidentního parkování: Klidně víc, ale chci místo před domem

Generální ředitel Mátl potvrdil, že s výstavbou odpočívky se v projednávaném záměru nepočítá, ale je možné, že vznikne jako samostatný projekt. „Uvědomujeme si, že je nedostatek parkovacích stání pro kamiony v České republice. Celkově chybí na patnáct set stání. Naším zájmem je vystavět kapacitní odpočívku," sdělil Mátl.

Problémem je ale umístění. „Všichni chtějí odpočívku, ale aby nebyla u mě," podotkl Mátl.

Zdroj: Deník/Michal Hrabal

Příkladem obtížného hledání lokality je i D52. Uvažovaným místem byla další část Pohořelic Smolín, ale přípravu Ředitelství silnic a dálnic zastavilo. „Uvítáme jakýkoliv návrh na lokalitu, kde by mohla odpočívka vzniknout," nadnesl šéf brněnského závodu státních silničářů David Fiala.

Podle posledních odhadů Ředitelství silnic a dálnic je v plánu zahájení stavby úseku mezi Pohořelicemi a hranicemi s Rakouskem v roce 2026. Uvedení do provozu pak o tři roky později. Po dálnici z Rajhradu do Pohořelic řidiči jezdí už od roku 1996.