Za téměř pětadvacet milionů korun vybuduje Povodí Moravy s podporou evropských peněz i se svými rakouskými a českými partnery předpovědní povodňový systém.

„V posledních letech postihují jižní Moravu stejně jako Dolní Rakousko povodně. Otázka ochrany našeho obyvatelstva a spolupráce na bezpečnosti a odstraňování živelných katastrof je jednou z hlavních, kterou řeším se zemským hejtmanem. Nemůžeme se tvářit tak, že budeme chránit jen sami sebe a nebudeme se ohlížet na své sousedy,“ potvrdil důležitost projektu jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Systém bude předpovídat stav hladin řek s osmačtyřice­tihodinovým předstihem a poskytne Povodí Moravy i výhled na další tři dny.

„Projekt by měl zkvalitnit předpovědní a povodňovou službu v oblasti Soutoku Moravy s Dyjí a dále směrem k Dunaji. Dostavět bychom tak měli stávající model Hydrog a současně rozšíříme monitorovací stanice o devět míst na obou řekách a hlavně u napouštěcích míst do tří poldrů u Přítluk, Lednice a Soutoku,“ popsal hlavní cíl již rozjeté česko–rakouské spolupráce Vlastimil Krejčí z Povodí Moravy.

Podle něj může systém hodně pomoci i lidem na Břeclavsku, kteří dostanou pravidelné a hlavně přesnější informace o průtocích, kulminaci i objemu vody. V další fázi se pak pokusí Povodí Moravy rozšířit předpovědi až na pět dní. Nové stanice by měly přibýt u Nových Mlýnů, Bulhar, Nejdku, Břeclavi, Hodonína, Moravské Nové Vsi, Týnce a také Lanžhota.

V rámci společných akcí podporuje zemská vláda v Dolním Rakousku i výuku češtiny. „Začali jsme na školách žákům nabízet češtinu a slovenštinu. Čtyřiadvacet tisíc z nich už si osvojilo alespoň základy těchto jazyků. Proto jsme výuku rozšířili i do mateřských škol,“ potvrdila aktivitu členka zemské vlády Johanna Mikl–Leitner s tím, že čeština je důležitá i pro členy záchranných složek, které rovněž spolupracují.

Zástupci obou států se dotkli i problematického dálničního spojení Vídně s Brnem. Starosta Poysdorfu Karl Wilfing potvrdil, že stejně jako v jiných zemích i v Rakousku se začíná šetřit. Proto by měla spolková vláda do letošního října rozhodnout, zda se dostaví dálnice po české hranice.

„Už jsme se dohodli na výkupu veškerých potřebných pozemků pro dostavbu dálnice k hranicím. Mají pokračovat i archeologické a geologické průzkumy, které skončí na podzim. Všechno ukazuje k tomu, že z hodnocení této akce by mělo vzejít doporučení pro dostavbu a v příštím roce budeme stavět dále. Cílem zůstává, že chceme být v roce 2014 na české hranici,“ objasnil starosta a současně poslanec zemského parlamentu Karl Wilfing.