Stěny na ochranu ptáků i netopýrů, kruhový objezd u společnosti Fosfa, samostatný nájezd na obchvat od Lanžhota či několik stykových křižovatek s levým připojením. To jsou jen některé z novinek, které se objevily v nové vizualizaci budoucího obchvatu Břeclavi. V úterý v podvečer ji Břeclavanům poprvé představili zástupci Ředitelství silnic a dálnic.
Stavba téměř devět kilometrů dlouhého obchvatu za 2,4 miliardy korun je pro Ředitelství silnic a dálnic podle Tomáše Vyhlídala, vedoucího úseku výstavby silnic, jednou z priorit. Pokud vše půjde tak, jak má, mohl by vybraný zhotovitel takzvaně kopnout do země možná už na konci příštího roku.
„Od roku 2007 je pro stavbu obchvatu vydáno platné územní rozhodnutí. Z jednání s dotčenými účastníky řízení ale vyplynula řada požadavků, které si vyžádaly změnu technického řešení. A právě ty jsou v nové vizualizaci zapracované,“ vysvětlil starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.
V jedenáctiminutové vizualizaci jsou jasně viditelná jednotlivá propojení s pozemky, jež k obchvatu přiléhají, ale i s polními cestami. Zřetelné je také umístění protihlukových stěn či ochranných zdí pro ptáky. Zdůrazněné jsou i změny.
Kupříkladu nová okružní křižovatka u společnosti Fosfa a ulice Hraniční, samostatný nájezd na obchvat od Lanžhota či asi pět stykových křižovatek s levým připojením, jaké znají řidiči například z okolí věznice v Kuřimi nebo při vjezdu a výjezdu od pasohláveckého Aqualandu.
„Došlo ke změně technického řešení v několika částech. Myslím, že nynější vizualizace je skutečně podkladem, ze kterého se dá vycházet. Styčných změn je hned několik,“ přiblížil Vyhlídal.
Podají žádost o společné povolení stavby
Státní silničáři chtějí žádost o společné povolení stavby ke krajskému úřadu podat do pololetí letošního roku. „Jde o nespornou výhodu. V rámci jednoho procesu totiž lze současně změnit původní územní rozhodnutí a povolit stavbu,“ vysvětlil Vyhlídal.
Věří, že v ruce by ho mohli mít už na konci roku. „Na podzim bychom rádi zahájili záchranný archeologický průzkum na trase obchvatu. Pro archeology je to bezesporu zajímavá lokalita. Dá se čekat, že tam něco cenného najdou,“ podotkl.
Obavy z toho, že by mohlo dojít k výraznému posunutí stavby například v důsledku jejího napadení ze strany aktivistů či spolků, Vyhlídal nemá. „Soudy mají totiž nově povinnost vyřešit stížnosti ve zkrácených lhůtách. A to mezi šedesáti až devadesáti dny,“ připomněl.
Stavba má podle jeho slov zelenou. „Znamením toho je i fakt, že nám ministerstvo dopravy umožnilo vést paralelní procesy. Společně s povolováním stavby tedy již podnikáme kroky vedoucí k výběru zhotovitele. Soutěž bychom chtěli vyhlásit v prvním kvartále roku 2025. Stavbu by si pak měl vítěz soutěže převzít a zahájit na konci příštího roku,“ nastínil Vyhlídal.
Místní jsou po letech už skeptičtí
O obchvatu Břeclavi se hovoří už více jak třicet let. Místní jsou proto skeptičtí. Cítit to bylo i z diskuze a otázek, které zástupcům Ředitelství silnic a dálnic pokládali.
Naráželi především na zahájení stavby, množství vykoupených pozemků nebo třeba na soudní spory s Lichtenštejny. „Obavy v tomto případě opravdu nejsou na místě, rodina deklaruje již od roku 2019 ochotu neblokovat stavbu, která je ve veřejném zájmu,“ přetlumočil starosta Pěček slova právníka Lichtenštejnů Aleše Linharta.
Břeclavany ale zajímalo třeba i to, zda se na trase obchvatu budou nacházet odpočívky pro kamiony nebo to, jakou nejvyšší povolenou rychlostí zde bude možné jezdit. „V tomto případě se s odpočívkami rozhodně nepočítá. A rychlost? Devadesátka. V místě křižovatek pak sedmdesátka,“ odpověděl Vyhlídal.
Zahájení stavby je pro město prioritou. „Už od roku 2014, kdy jsem do vedení města nastoupil, se snažím k přípravě obchvatu co nejúčinněji pomoci. Město pomohlo Ředitelství silnic a dálnic například při výkupu pozemků v trase obchvatu, vložilo se také do jednání s Lichtenštejny, aby výstavbu obchvatu umožnili na pozemcích dotčených jejich žalobou. Podíleli jsme se na jednání s Jihomoravským krajem o přeložkových smlouvách nebo na jednáních s firmami dotčenými výstavbou,” vyjmenoval starosta.
Neopomněl ani řadu jednání s Kosticemi a Lanžhotem, kterých se stavba dotkne.
Hotové jsou náhrady a vyrovnání v souvislosti s přírodou v podobě kompenzačních zařízení. Bylo jich pětadvacet. Jednalo se například o vybudování lesních tůní, výsadbu a úpravu lesních a lučních porostů, výsadbu solitérních dřevin a alejí, ale i instalaci ptačích budek pro ptáky a hnízdních podložek pro čápy.