Zbořená zídka, trávou prorostlé schody i příjezdová cesta. Provizorně uzavřený vstup do domu. Mříže zevnitř oken, jejichž tabulky se už někdo dávno pokoušel rozbít. Že tady kdysi byl život, připomíná snad jen satelitní kotouč umístěný na okraji střechy nad okapem.

Rodinný dům, nyní už v majetku Ředitelství silnic a dálnic, není z Hraniční ulice v břeclavské místní části Poštorná téměř vidět. Zakrývají ho vzrostlé jehličnany a vysoká tráva. Zanedlouho zmizí z mapy města úplně. Je totiž prvním ze dvou, které každým dnem ustoupí trase budoucího obchvatu města.

Deníku to potvrdil starosta Břeclavi Svatopuk Pěček. „V plánu je zbourat dva rodinné domy. Tento je dlouhodobě prázdný, k demolici dojde v brzké době, čekáme jen na odpojení plynu. Druhý, zcela poslední domek v zástavbě na protější straně, už také státní silničáři odkoupili. Dohodli se však s majiteli, kteří si stavějí dům nový, že demolice přijde na řadu teprve tehdy, až se přestěhují,“ ukazoval redaktorce Deníku starosta Pěček.


Nahrává se anketa ...

Kromě zmiňovaného opuštěného domku, který je z několika stran obehnaný páskou se zákazem vstupu, půjdou k zemi ještě před zahájením stavby celkem čtyři další objekty. Redakci to prozradila mluvčí státních silničářů Lucie Trubelíková. 

„Stavba obchvatu Břeclavi je ve vrcholné fázi přípravy. Pracujeme na dokumentaci pro společné územní a stavební povolení. Předpoklad podání žádosti je v polovině roku 2024. Zahájení přípravných prací, například skrývky ornice, pak předpokládáme v roce 2025,“ informovala Trubelíková.

  • Podívejte se, kterého domu v Poštorné se bourání týká
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Její slova místní obyvatele moc neuklidnila. O obchvatu Břeclavi se totiž hovoří dlouhá desetiletí. „V roce 1983 jsme k sousednímu podniku Fosfa naváželi tatrovkami zeminu. Vzpomínám si, že nám tehdy mistr stavební firmy, která zde pracovala, říkal: chlapci, to tady navážíte na budoucí obchvat Břeclavi! A vidíte, čtyřicet let uplynulo a po obchvatu pořád ještě nejezdíme,“ kroutil hlavou například Břeclavan Oldřich, důchodce a bývalý řidič z povolání.

S mírnými obavami zahájení výstavby obchvatu vyhlíží i starosta Pěček. „Věřím, že chystané bourání bude jasným signálem lidem, že se něco začíná dít. Státní silničáři na jaře zpracovali dokumentaci pro stavební povolení, rozeslali ji k vyjádření všem dotčeným orgánům a účastníkům řízení. Teď jen čekáme, kdo k tomu bude mít jaké připomínky," popsal stav starosta Pěček. 

Břeclav řeší možnost, že by v budoucnu mohla provoz na rušných křižovatkách řídit umělá inteligence.
Břeclav jako Paříž? Semafory v režii umělé inteligence, řídit mohou křižovatky

Pakliže přijdou, úředníci se s nimi budou muset nejprve vypořádat. „Potíž vidím v tom, že jakmile někdo v souvislosti s jakoukoli dopravní stavbou v zemi podá žádost o stavební povolení, je jakýmsi národním sportem se proti tomu odvolat. Tím se všechny připravované projekty neskutečně protahují,“ povzdechl si Pěček.

A pokračoval. „Byl bych rád, kdybychom ještě za mého starostování alespoň poklepali základní kámen budoucí stavby. Vzhledem k byrokracii a průtahům bych byl za to vděčný,“ přeje si první muž Břeclavi.

Zdroj: Youtube

Aktuálně je na trase budoucího obchvatu téměř dokončený pyrotechnický průzkum. A to zejména na volně přístupných polích a loukách. „Pyrotechnici budou ještě prozkoumávat dílčí úseky. Aktuálně máme vykoupeno asi šedesát procent pozemků. Další kolo výkupů je před námi. Dokumentace, na které právě pracujeme, je totiž obsáhlejší, než bylo původně plánováno. V této souvislosti ještě dojde na další kolo výkupů. Pak přijde na řadu archeologický průzkum,“ osvětlila nejbližší plány mluvčí Trubelíková.

Trasa plánovaného obchvatu Břeclavi.Trasa plánovaného obchvatu Břeclavi.Zdroj: ŘSDHotové jsou náhrady a vyrovnání v souvislosti s přírodou. „Během kontroly v roce 2022 bylo za pří­tomnosti zástupců investora, krajského úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, biologického dozoru, Lesů České republiky a Dětí Země konstatováno nabytí účinnosti kompenzačních zařízení. Bylo jich pětadvacet. Jednalo se například o vybudování lesních tůní, výsadbu a úpravu lesních a lučních porostů, výsadbu solitérních dřevin a alejí, ale i instalaci ptačích budek pro ptáky a hnízdních podložek pro čápy,“ připomněla mluvčí Trubelíková.